HISTORIE VZNIKU VÝSADKOVÝCH JEDNOTEK - ČÁST 2.

Permanent Linkod FORUM.CSLA.cz v 24 zář 2014, 12:25

HISTORIE VZNIKU VÝSADKOVÝCH JEDNOTEK - ČÁST 2., OD ZAHÁJENÍ 2. SVĚTOVÉ VÁLKY
První výsadkářské pokusy a sovětské začátky.

Úvahy a myšlenky z prvních let XX. století zcela nezapadly a doznaly své realizace již o necelých dvacet let později, v polovině třicátých let. Některé pokusy o vysazení vojáků byly však na konci I. světového konfliktu zaznamenány. Byly to pokusy po technické stránce nepříliš dokonalé, ale o to více překvapivé. Objevily se na Rusko - Německé frontě, když dva příslušníci německých leteckých sil přistáli daleko za linií fronty u ROVNA.V prostoru činnosti zničili část železniční trati a opět se letounem vrátili. Na západní frontě byl jako první na padáku vysazen francouzský major EVRARD s pomocníkem a potřebným destrukčním materiálem.Ti v týlu německých jednotek v Ardenách po dobu osm dnů po vysazení ničili telefonní spojení mezi štáby u města FUMAY. Mimo to bylo v historických materiálech rovněž zaznamenáno vysazení průzkumné skupiny v tomtéž prostoru. Britské jednotky provedly přistání v německém týlu pěti letouny dne 20. 10. 1918. Cílem akce bylo zničit transport vojenské techniky. První pokusy o využití padáků a letounů pro vedení boje, zůstaly pro následující období jedinými.

Vojenští odborníci západních spojenců, především Francie, Velké Británie i Spojených států, byli v meziválečném období ovlivněni předchozími zkušenostmi se stacionárním průběhem bojů. Francouzská obranná doktrína opírající se o silná opevnění Maginotovy linie, prosazovala zastaralé myšlenky vedení boje po celá následující dvě desetiletí.

Mimo jiné také ovlivnila vývoj obranné doktríny Československé republiky a její směřování ke stacionární, pevnostním systémem zabezpečené obraně.

Snad také z tohoto důvodu se poprvé hromadné výsadky objevily v SSSR a krátce na to také v Německu. Obě země, které jak se později ukázalo, směřovaly k násilnému ovládnutí okolních teritorií, věnovaly výstavbě a modernizaci ozbrojených sil zvláštní pozornost.Tím byly také dány priority rozvoji nového druhu vojska. Autorem základních myšlenek v SSSR byl již v roce 1928 vysoký vojenský představitel, pozdější maršál M.N.TUCHAČEVSKIJ. Jeho práce nazvané „Činnost vzdušných výsadků v útočné operaci“ a později „Nové otázky války“, se staly ideovým základem nového druhu vojska.

V polovině třicátých let, po rychlém vývoji a získání prvních zkušeností, provedli „sověti “u Kyjeva za účasti zahraničních vojenských pozorovatelů hromadné vysazení kombinovaného výsadku v síle několika pluků, včetně dělostřelecké techniky, nákladních automobilů a lehkých tanků.

Již od roku 1932 bylo započato s technickými úpravami bombardovacích letounů TB -1 a TB - 3 tak, aby umožňovaly přepravu a vysazení bojové techniky. Dále se začaly používat nové letouny AN T - 9 a GR - 5 a 6, případně TD - 1.

Do konce roku 1939 již SSSR disponoval šesti výsadkovými brigádami. Z nich některé se účastnili bojů proti Japoncům u CHALCHIN - GOL a také obsazování území Polska, Moldavska a pobaltských republik. Před napadením Německem již tvořili výsadkové útvary samostatný druh vojska („vozdušno - děsantnyje - vojska“ = VDV). Byly rozčleněny do pěti výsadkových sborů, každý o třech brigádách. Každá brigáda disponovala počty kolem 3400 osob a měla i lehké tanky dělostřelectvo a lehká obrněná vozidla.

0 Comments Viewed 5670 times

Kdo je online

Registrovaní uživatelé: Žádní registrovaní uživatelé

cron