FORUM.CSLA.CZ

HISTORIE ÚTVARŮ 1. TANKOVÉ DIVIZE - KNIHA
Ing. Vladimír Kubánek


Pokračování knihy historie 1. tankové divize. Tentokrát se autor zaměřil na historii útvarů, které byli součástí této divize. V následujícím přehledu je seznam útvarů kterými se kniha zaobírá.

Historie útvarů, které se nestaly součástí 1. td
2. mechanizovaný pluk Slaný
Pěší pluk 45 Jílové
Pěší pluk 5 Kladno
5. tankosamohybný pluk Žatec
62. dělostřelecký pluk Kladno
Samopalný prapor 44 Žatec
5. průzkumný prapor Podbořany

Historie útvarů, které se staly součástí 1. td
TANKOVÉ VOJSKO
1. tankový pluk (VÚ 5729 Strašice)
2. tankový pluk (VÚ 1035 Rakovník)
21. tankový pluk (VÚ 6363 Žatec)
5. školní tankový prapor (VÚ 3260 Žatec)

MOTOSTŘELECKÉ VOJSKO
3. motostřelecký pluk (VÚ 1051 Louny)

PRŮZKUMNÉ JEDNOTKY
1. průzkumný prapor (VÚ 3288 Podbořany)

RAKETOVÉ VOJSKO A DĚLOSTŘELECTVO
92. raketometný oddíl (VÚ ...

[ Pokračování ]

PROJEKT DUKLA 1944

Multimediální průvodce http://www.dukla1944.com
Hlavním cílem projektu je vytvořit moderní a důstojný pomník Československým a Sovětským vojákům, kteří bojovali v Karpatsko-dukelské operaci. Projekt má dále za cíl propagovat tuto historickou událost a osudy vojáků. Za využití moderní technologie chceme přilákat mladé lidi do regionu, aby poznali místa bojů a seznámili se s událostmi tam kde se odehrály. Vytváříme internetový multimediální průvodcea mobilní aplikaci o Karpatsko-dukelské operaci (KDO), která se odehrála v přeshraničním regionu Polska a Slovenska v roce 1944. KDO je považována za jednu z největších horských operací během 2. sv.v. Trvala 51 dnů a probíhala v prostoru mezi Krosnem (PL) a Svidníkem (SK) na rozloze zhruba 1300 km2. Rudá armáda zde postupně nasadila přibližně 160 000 vojáků. ...

[ Pokračování ]

CO JSME PROŽILI NA VOJNĚ - Prachatice VÚ 4425
Na ZVS jsem narukoval k jednotce PS, kde jsem se naučil A1 – morse. Později jsem musel tuto jednotku opustit a přes letiště v Havl. Brodě a výzkumný ústav Těchonín jsem se dostal k bojovým jednotkám na Šumavě do Prachatic. To byly ty nejhorší útvary. Přijeli jsme a na buzeráku nás seřadili. Přišel kpt. Palíšek a zeptal se, umí někdo A 1. Přihlásil jsem se a byl jsem zařazen jako radista, spojař k náč. dělostřeleckých a raketových vojsk /jméno my vypadlo, prostě starší ppl/, ale byl jsem využitý pro stálou radiovou stanici /tedy stálé radiové spojení s Prahou/ Do služby jsem chodil v papučích, topinkovali jsme a vzhledem, že jsem měl civilní linku, chodili si volat kuchaři, no za to byly foršusky a tak se vyvařovalo, smažilo....těch topinek, které kluci z vycházky zblajzly, prostě chodba smrděla – voněla česnekem.

Radiová stanice do toho neustále pípala, občas prošel nějaký telegram/cvičný/ a my jsme jej nechaly ,ať si běží.Občas šel kontrolní...

[ Pokračování ]

HISTORIE ŘÍČNÍCH NÁMOŘNÍCH SIL PO 1. I 2. SVĚTOVÉ VÁLCE - ČÁST 2
ČTRNÁCT POVÁLEČNÝCH LET

Během existence Slovenského štátu říční flotila neexistovala, její plavidla převzaly německé jednotky. O tom jsem pár vět ztratil v předchozí kapitole. Menší plavidla byla během války zničena, některá se ocitla v sovětské Dunajské flotile. Například obrněné minonosky OMm 34 a 35 skončily na základě nabídky nebo zabavení v Německu a byly zařazeny do německé dunajské flotily pod označením FM-1 a FM-2, ale již v roce 1940 byly prodány Rumunsku.
Po kapitulaci rumunské Dunajské divize 26. srpna 1944 musely být předány Sovětské dunajské flotile. Takže to co bylo nejlepší, sebrali naši spojenci nám, respektive svým jiným spojencům, tedy Rumunsku.
Cesty politických zájmů a také materiální hamižnosti jsou nevyzpytatelné, stejně jako cesty boží. O možném vrácení původním majitelům sovětská strana odmítla kategoricky jednat.

Ale z...

[ Pokračování ]

HISTORIE ŘÍČNÍCH NÁMOŘNÍCH SIL PO 1. I 2. SVĚTOVÉ VÁLCE - ČÁST 1
ÚVOD
Současně se vznikem samostatného Československa se začaly konstituovat i jeho ozbrojené síly. A je zajímavé, že díky tomu, že na rakousko-uherských válečných lodích sloužilo velké množství občanů z území, která se stala novým státem, vzniklo i naše říční námořnictvo nebo snad lépe nazváno loďstvo. Nemám v tom úplně jasno a tak občas použiji ten či onen termín.

Jeden z mých kolegů námořníků kdysi v jedné své práci napsal, že v dobách kdy chlapi ještě byli chlapi, byli námořníci ze všech chlapů ti nejchlapovatější. Jako člověk studující dějiny se námořním událostem nemohu vždy vyjmout, a myslím si, že s těma nejchlapovatějšíma chlapama má možná pravdu, aniž bych jakkoliv snižoval význam jiných druhů vojska. Zde je to o ČSLA, tak možná pro mnoho zde vstupujících bude to, co dále budou číst překvapením a novinkou.

Prosím, aby bylo bráno v potaz, že do mého článku, který jsem vypracoval na přímý popud právě kolegy, který po...

[ Pokračování ]