FORUM.CSLA.CZ

PŘÍPRAVA VOJÁKA NA BOJ 1.
ČSLA, tedy Československá lidová armáda je fenomén našich dějin, který se svého objektivního posouzení dočká až asi za hodně let. Jde o to, že tento ozbrojený sbor vyrostl na troskách buržoazní Československé armády a jejího pohrobka vládního vojska Protektorátu Čechy a Morava s návazností na účastníky ozbrojeného boje proti Německu a jeho satelitům tedy na útvarech a jednotkách 1. Československého armádního zboru a jednotkách, které dorazily do vlasti z území Západní Evropy, hlavně tedy z Velké Británie.

To od samého počátku dávalo do vínku několik zátěží se kterými se musela vypořádat.

Zejména šlo o sladění naprosto odlišných koncepcí taktického a operačního použití vojsk, která byla cvičena a v boji používána podle naprosto odlišných doktrín a bojových řádů.
Dále pak se po celou dobu její existence potýkala s tím, že jí byla sebrána veliká hodnota , kterou měla za první republiky - apolitičnost a tím se stala v konečném důsledku jedním z nástrojů třídní...

[ Pokračování ]

NEŽ JSEM SKOČIL PO ČTVRTÉ
Většinou jsme měli všichni něco odskákáno, než jsme nastoupili k brigádě. Já měl pět seskoků ve Svazarmu, ale cvičili nás všechny jako kdybychom byli úplní začátečníci. Přesto se nám předcházející zkušenosti hodily.

Všechno začalo pozemní přípravou na výsadkovém cvičišti. I když jsme byli fyzicky zdatní a z učiliště výtečně připraveni, byla to neuvěřitelná dřina, která nás tam čekala. Družstva byla rozdělena po 7 – 8 osobách a ke každému patřil jeden poddůstojník - instruktor. Seskoky z můstků byly snad největší řeholí, přes to že ten třetí, nejvyšší jsme z počátku nepoužívali. Nejprve nás naučili správné poloze končetin a nejen dolních. Potom začalo procvičování tak, že po každém dopadu jsme běželi 10 -15 metrů tam a zpět a zase seskakovali. To vše 8 – 10 x za sebou. Dále nás seznamovali s jednotlivými úkony na padákových houpačkách. Otočení vpravo a vlevo, prodloužení a zkrácení snosu, skluzy a řadu dalších cviků, zakončených odstrojením před dopadem do v...

[ Pokračování ]

JAK JSME NASTUPOVALI K VÝSADKOVÝM JEDNOTKÁM
První kroky.
Rok 1961 byl v mnoha ohledech zvláštní. Dne 12. dubna odstartoval do vesmíru první kosmonaut J. Gagarin a byla to velká sláva, 17. dubna začala „proticastrovská invaze“ na Kubu a byl to velký průšvih. V ČSLA začala bojová pohotovost a my posluchači Vojenského učiliště ve Vyškově jsme se připravovali k závěrečným zkouškám ve druhém ročníku. V květnu jsme stačili Gagarina uvítat v Praze a zároveň se účastnit vojenské přehlídky na Letné a to již po třetí za tři roky služby v armádě. Také jsme si odbyli kádrové pohovory a všichni již věděli kam půjdou po vyřazení sloužit. Z 86 „ pěšáků „ se nás k výsadkářům hlásilo 36 mladých odvážlivců. Vzali nás šest a já byl mezi nimi. Původní umístěnku do Holešova mi na poslední chvíli změnili na Prostějov. Rád jsem to přijal, protože to bylo blíže k Vyškovu, kde jsem v té době měl, jako většina z nás, známost.

Slavnostní vyřazení z učiliště bylo v sobotu 29. července a vzhledem k mezinárodně politické...

[ Pokračování ]

ZIMNÍ SOUSTŘEDĚNÍ 2.
Jak jsme cvičili.
Každodenní výcvik probíhal podle zpracovaných a schválených rozvrhů zaměstnání. Ty jsme si připravili v posádce. Cvičilo se sedm hodin denně. Každá hodina padesát minut výcvik, deset minut přestávka. Dopoledne čtyři a po obědě další tři hodiny. Konec zaměstnání byl v 16.00. Potom následoval denní rozkaz, bojové rozdílení a ošetření výzbroje a výstroje. Večeře byla zpravidla od 18.00 do 18. 30 hodin. Velitelé se museli připravit na zaměstnání následujícího dne a zpracovat písemné přípravy. V zemljankách se svítilo svíčkami a v lepším případě petrolejkami. Veškerá další činnost probíhala v zemljance. Večerka byla ve 22.00 hodin a do večerky měli vojáci „ osobní volno“.

Každý den to bylo stejné, jen sobota měla čtyři hodiny výcviku a po obědě se dělal velký úklid, ošetřování zbraní a výstroje. Neděle byla volná a zpravidla jsme organizovali sportovní soutěže. Samozřejmě v horách a na lyžích. Byly dny kdy jsme nepotkali „živáčka„ tedy civilní osobu. Mrzl...

[ Pokračování ]

ZIMNÍ SOUSTŘEDĚNÍ 1.
Jak to začalo a jak jsme stavěli a bydleli.
Byl to oficielní název akce, která se u průzkumných a výsadkových jednotek odehrávala vždy v měsíci lednu nebo únoru v různých oblastech VVP, ale také v horských zalesněných oblastech Jeseníků, Šumavy, Jizerských a Orlických hor. Ostatně v různých obdobích a u různých útvarů se prostory soustředění občas měnily. Tato vzpomínka patří prvnímu soustředění, které jsem absolvoval s průzkumnou četou v lednu roku 1962. Touto akcí začínal rok u 65. výsadkového praporu, krátce po ukončení dlouhého období bojové pohotovosti. Pohotovost byla ukončena o předcházejících Vánocích roku 1961 a vžila se do historie pod názvem „ berlínská krize „.

Posádku jsme opustili 3. ledna a po nočním automobilovém přesunu jsme brzo ráno dorazili do oblasti Revízu, nedaleko zříceniny středověkého hradu Kobrštejn. Jeseníky nás přivítali metrovou vrstvou sněhu. V lesíku, který byl určen pro ubytování všech průzkumných čet 22. výsadkové brigády js...

[ Pokračování ]