FORUM.CSLA.CZ

STRAVOVÁNÍ VE VVP

Vojenská služba
Stravování ve VVP SlabéSlabéDobréDobréPrůměrnéPrůměrnéNadprůměrnéNadprůměrnéVynikajícíVynikající
Údaje se vztahují k první polovině 80. let. Jelikož jsem byl v týlové skupině pluku nejmladší a jako NVS i nejpostradatelnější, jezdil jsem na praporní cvičení za štáb pluku, jako ZT na plukovní cvičení, plavby a brody.

Plánování výživy a organizace stravování musí vycházet z velikosti cvičící jednotky, plánu výcviku (např. noční cvičení a výdej tzv. druhé večeře), roční doby a délky soustředění (zachování pestrosti jídelního lístku a doplňování surovin). Požadavky na výživu jsou stanoveny v předpise Všeob-P-46/práv. „Proviantní náležitosti v ČSLA“. Uvedené údaje se vztahují k VZS, u VZP se navyšuje o přídavek D.

Roční doba a VVP: Je třeba si uvědomit, že každé VVP má svoje specifika, co se týče počasí a návazně i dopravních komunikací, musí se tudíž přihlédnout i tomu, v jakém budeme cvičit. Jak nám řekl vyučující : nechte si poradit od starších zkušenějších, protože jinde tyto údaje neseženete, pokud to ovšem nechcete vyzkoušet na vojácích sami. Osobní zkušenost : Vedl jsem POKu se stravou na tankové střelby, našel jsem „šikovnou“ zkratku, ovšem „bojaři“ posunuli palebnou čáru, týlařům to jako obvykle zapomněli říct. Skončilo to tím, že nad námi začli létat kulky a 125 mm granáty. Než jsem stačil zařvat Všichni ven, tak jsem jen koukal, jak se kuchaři umí bezva krýt.
Letní období 1.5. až 30.9. - stravní dávka 1 s přídavkem potravin B ve finanční hodnotě 19,80 Kčs a průměrné energetické hodnotě 17530 kj (4190 Kcal). Hmotnost pro jednoho vojáka na týden to mimo jiné činí 2,2 kg masa a masných výrobků, 0,55 másla, tuků a rostlinného ojeje, 2,6 kg mléka, mléčných výrobků a sýrů, 3,5 kg chleba a pečiva, 3,5 kg brambor, 2,1 kg zeleniny, 0,8 kg ovoce. Hmotnost spotřebovaných potravin je asi 17 kg, tudíž denně 2,3 kg.
Zimní období 1.10. až 30.4. – stravní dávka 1 s přídavkem potravin C ve finanční hodnotě 21,20 Kč. Výživová hodnota se oproti letnímu období zvyšuje o 4 – 5 % a skladba potravin je zaměřena na vyšší % energeticky bohatších potravin (vepřové maso a tučné pomazánky), dále i potravin s vysokým obsahem vitamínů, hlavně C a B1 (brambor, ovoce, zelenina, mléko).

Existovaly i další legální způsoby, jak přilepšit stravování.

Využití možností systému peněžního stravního hospodaření (tj. použití finančního limitu k vlastní výběru surovin při dodržení jejich předepsané procentuální skladby) k vytvoření úspor na stravném.
Možnost, kterou má velitel, a to použití mimorozpočtových prostředků z peněžního fondu útvaru (MP 9 88 01) nebo prostředků pro přilepšení ke stravě (MP 9 88 05) vytvořených z odvodů hospodářských výsledků útvarového PZH (pomocného zemědělského hospodářství).
Velikost cvičící jednotky má vliv na organizaci stravování.

Vyvedení útvaru : pobyt v táborech, kde může být stálý kuchyňský blok nebo vytvořený z polních kuchyní pod stanovými přístřešky. Tento způsob je organizačně shodný s posádkovým, včetně dozorčích služeb. Zabezpečení některých cvičích jednotek, které nemohou být staženy do tábora, se provádí hlavně rozvozem připravené teplé stravy. Stálé malé odloučené jednotky mohou být výjimečně vybaveny některou z malých typů polních kuchyní.
Taktické cvičení praporu : používají se výhradně tabulkové počty osob a techniky. Příprava stravy probíhá v rozvinuté HV - hospodářské výdejně. Vlastní příprava a výdej stravy se musí stát součástí průběhu taktického cvičení a musí být nacvičovány a dodrženy zásady přípravy stravy hlavně při pohyblivých fázích boje.
Jiné cvičení, např. plavby a brody : rozvinuje se HV, ovšem organizace stravování je jednodušší než v v případě 2, protože HV se postaví na začátku a tam zůstává až do konce, vojáci jsou soustředěni na jednom místě a nemusí se dodržovat taktické zásady.
Krátké doplnění a odpovědi :

Našel jsem, že Z – kuch s jednou PK 60 se měla umisťovat na vagón Zts : únosnost 18 – 26 tun, pouze jedny boční dveře 2,5 x 2 m ( šířka PK 60 je 1,9 m ), ložná plocha 12,71 x 2,6 m. Nenašel jsem však jeho vnitřní uspořádání. Další vagón označovaný jako Z- 200 se měl použít pro přepravu dvou PK 26 H, ale nenašel jsem jeho označení ČSD – bude to jeden z těchto, které mají jedny boční dveře : Z 1,55 x 2 m, Ztr 1,8 x 2 m, Zs 1,55 x 2 m. Pokud je první rozměr šířka, tak je to nejpravděpodobněji Ztr, protože PK 26 H má šířku 1,565 m.
Zdroj : Bojová příprava 5/1985 Přeprava vojsk po železnici, plk. Ing. Jaroslav Čevela

Pro pátrače, já si ty rozpočtové položky také nepamatuji, ale několik sešitů ze školy se mi podařilo zachránit. Z důvodu zastupitelnosti jsme měli i přednášky z proviantní služby a služby PHM.
Doplnění – soupravy polní proviantní výstroje pro přípravu stravy v poli
Varnice 14 : POZOR !! Je to varnice, ne várnice (termos). A to číslo neznamená počet osob, ale rok zavedení.
Ještě v roce 2008 nabízelo MV jako přebytečný majetek 2 kusy, každý za 610,- Kč. Jako kontaktní osoba je uveden p. Němec, tel. 974 721 637.

Varnička vz. 54 :
Určena pro malé jednotky do 12 osob, hmotnost soupravy 6,5 kg. Při přípravě stravy je však nutno využívat otevřených a krytých ohnišť z místních zdrojů. Kotlíky je možno upevnit do krbu polní kuchyňky 12.
Hlavní části : 3 kotlíky s pokličkami, obal s nosnými popruhy a příslušenství pro přípravu stravy.

Polní kuchyňka 12 :
Určena k přípravě stravy pro jednotky do 12 osob, celková hmotnost 30 kg. Používají se tekutá, vyjímečně pevná paliva.
Složení soupravy : přenosný krb, termos 12 a další příslušenství a spotřební materiál. Mimo termosu se souprava ukládá v přepravce z umělé hmoty.

Polní kuchyňka 50 :
Určena pro jednotky do 50 osob, její hmotnost je 135 kg.
Hlavní části : přenosný krb (má podobu sporáku), příslušenství (3 kotlíky k PK 50, 1 kastrol s poklicí, termos 12, vak na vodu 100 litrů).

Souprava pro přípravu dietní stravy v poli - DIETA : Když jsem se podílel na dopravě materiálu pro Jugoslávii ( už nevím, která z misí to byla ), tak jich tam vezli několik kusů a pak je nepoužité zase vezli zpátky.
Určena k přípravě stravy u polních zdravotnických zařízeních a doplňuje PK 26 H a PK 60, celková hmotnost činí 175 kg. Umožňuje hnětení a šlehání těst a pomazánek, mletí masa, mixování, strouhání brambor, ovoce a zeleniny,
Složení : univerzální kuchyňský stroj s pracovními strojky a přepravní obal. Připojuje se k rozvodu 3x380 V.



Ing. Lubomír Pr

Chci jen pana Ing.L.Průchu opravit a to hlavně v tom,že vycvikový rok začínal 1.11 dného roku a trval do 31.10.následujícího roku,a dělil se na Zimní výcvikové období od 1.11-31.3.a Letní výcvikové období od 1.4-31.10,kdy měsíce duben a říjen byly vyčleněny pro příjem a výcvik nováčku a v měsíci dubnu a říjnu,se též prováděla příprava techniky na letni a nebo zimní provoz.V měsíci dubnu a říjnu se též prováděly údržby VVP.
K.Kunovski