HISTORIE VZNIKU VÝSADKOVÝCH JEDNOTEK - ČÁST 4.

Permanent Linkod FORUM.CSLA.cz v 24 zář 2014, 12:27

HISTORIE VZNIKU VÝSADKOVÝCH JEDNOTEK - ČÁST 4., V OBDOBÍ 2. SVĚTOVÉ VÁLKY
Prologem II. světové války se stalo obsazení zbytků Československé republiky a její faktický rozpad na Protektorát Böehmen und Mähren a Slovenský štát. K urychlení celé operace MÄRZWIND, jak byla německým generálním štábem nazvána,byly připraveny výsadkové jednotky LUFTWAFFE k vysazení v prostorech PRAHA,TÁBOR a BRNO.Vzhledem ke špatnému počasí však 14. ani 15. března 1939 výsadky provedeny nebyly.

Rovněž přepadení Polska se bez vzdušného nasazení příslušníků 7. výsadkové divize obešlo. Němečtí výsadkáři se "museli spokojit pouze" s pozemním obsazením několika letišť a vysazením několika diverzních skupin k provedení sabotážních akcí. Jak vyplývá z řady memoárových prací, které byly u nás v posledních letech vydány, těžce tuto skutečnost nesli.

Na základě nových poznatků získaných v počátečním období vedení války, bylo však započato s výstavbou zvláštní jednotky s názvem BAULEHRKOMPANIE z. b. v. 800 (Stavební výcviková rota pro zvláštní úkoly č. 800). Spadala do působnosti ABWEHRU.V pozdějším období se její příslušníci, kteří se rekrutovali především z jiných než německých národností, "proslavili" při nejrůznějších diverzích a sabotážích jako příslušníci pluku BRANDENBURG.

Vývoj událostí v Evropě vedl pak bezprostředně k přípravě a obsazení Dánska a Norska. Boje byly zahájeny nad ránem dne 9. dubna 1940. Za úsvitu vzlétly z letišť na severu Německa transportní letouny obsazené výsadkáři k dobytí cílů v Dánsku. Byla jimi především letiště a mosty na strategickém směru na hlavní město KODAŇ. Výsadkáři vedení kpt. GÖERICKEM obsadili MIDELFARSKÝ MOST během několika minut na rozbřesku, prakticky bez odporu. Letiště AALBORG obsadila letecká pěchota okamžitě po vysednutí z letadel. Krátké boje skončily v 09. 00. Dánsko kapitulovalo ještě téhož dne v odpoledních hodinách. Téměř současně s ukončením bojů v Dánsku, startovali další výsadkáři k obsazení cílů v Norsku. Vysazování bylo zahájeno u STAVANGERU již v 09. 50 hod. Vzhledem k tomu, že obránci byli připraveni na útok vedený námořním výsadkem, na napadení ze vzduchu téměř nereagovali a vzdali se. Ke kuriosnímu vývoji došlo při obsazování letiště u FORNEBU v blízkosti hlavního města OSLO. Tam směrovaný výsadek se pro signalizovanou mlhu vrátil. Přes to na letišti přistálo 8 těžkých německých stíhaček Me - 110 v domnění, že je obsazeno. Těm se podařilo počáteční odpor obránců odrazit palubními zbraněmi. V nastalém zmatku došlo ke ztrátě několika přistávajících transportních JU - 52, avšak příslušníci letecké pěchoty vysedající z ostatních letounů, letiště dokázali ovládnout a obsadit.

Němci kombinovanými námořními a leteckými operacemi rychle získali rozhodující převahu. Ještě prvního dne napadení bylo obsazeno OSLO. V průběhu norského tažení pak byli výsadkáři použiti k dalším překvapivým úderům ještě několikrát. Naposledy to bylo na konci května. Poslední výsadek byl uskutečněn u TRÖMSÖ, nejsevernějšího města Norska. Přes pokus o spojeneckou pomoc poskytnutou Velkou Británií a Francií, včetně nasazení polské brigády, přisunuté z Francie,norská armáda v síle šesti pozemních divizí a s poměrně silnou námořní flotilou, kapitulovala 10. června 1940. Boje pak trvaly 3 měsíce především pro specifické geografické podmínky severského státu.

Dalším postupným cílem hitlerovských dobyvačných plánů se stala Francie a její západní sousedé, tedy především Belgie, Nizozemsko a Lucembursko.



pplk. Petr Čejka

0 Comments Viewed 5409 times

Kdo je online

Registrovaní uživatelé: Žádní registrovaní uživatelé