CIVILNÍ OBRANA V ČSSR

Permanent Linkod FORUM.CSLA.cz v 19 zář 2014, 22:53

CIVILNÍ OBRANA V ČSSR
Vzhledem k tomu, že již uplynula řada let od toho, kdy byla Civilní obrana v České republice zrušena ( zřejmě jako nepotřebná ) začalo se mluvit i od vysokých státních činitelů o tom, že máme Integrovaný záchranný systém a pan generál hasičů Štěpán v televizi prohlásil, že jsme neměli dříve nic, než IZS ustavili Hasiči.

Proto jsem se rozhodl, poněkud malinko, podle mých skromných vědomostí v této oblasti, tento názor poněkud upřesnit, a proto jsem se rozhodl postupně seznámit Ty, kteří o to stojí s tím, co bylo již dávno vybudováno a v praxi odzkoušeno.

V prvé řadě je nutno upřesnit k čemu byla Civilní obrana vybudována a k čemu sloužila. Je mylné se domnívat, tak jak to někteří prohlašovali, že válečný konflikt nehrozí a CO byla v podstatě zaměřena a přípravu občanů pro případ války a to byl jeden z důvodů její likvidace.

Civilní obrana byla správně označena názvem Civilní ochrana. To v mírové době přesně vyjadřovalo její pravé poslání.

Jejím prvořadým úkolem bylo řešit veškeré krizové situace vzniklé na teritoriu a to jak řešení komplexní pomoci, tak řešení prvořadých, neodkladných, záchranných a likvidačních prací po vzniku krizových situací. Mezi tyto byly zařazeny opatření při vzniku přírodních katastrof, ( povodně, vichřice, sněhové kalamity, zemětřesení, lesní požáry a další ) Dále to bylo řešení výskytu infekčních onemocnění ( epidemií a epizootií ) na teritoriu. Kromě těchto úkolů to bylo řešení havárií jak na objektech národního hospodářství tak i při haváriích při přepravě s únikem průmyslových škodlivin. K tomu, aby bylo možno tak širokou škálu úkolů zabezpečovat, byly vytvořeny nevojenské části sil a prostředků na teritoriu každého okresu. Veliké havárie byly řešeny v součinností s vojenskou částí Civilní obrany ( ČSLA a záchranné pluky CO ).

Do přípravy byly zapojeny i zájmové organizace které zabezpečovaly i přípravu obyvatel k chování se při vzniku některé z krizových situací. Postupně Vás seznámím s jednotlivými skupinami, které se na tomto úkolu podílely.

Prvořadým úkolem pro zdárné řešení vzniklé situace je znalost rozsahu
kalamitní situace pro vyhodnocení a řešení opatření.

K tomuto řešení je nezbytný průzkum:

Jak vypadal a jaké síly a prostředky průzkum CO okresu měl k dispozici:

Průzkum v CO se skládal ze stacionárních prostředků a mobilních prostředků:

Na celém teritoriu ČSSR byla zřízena síť automatických hlásičů radiace která byla vybavena přístroji HR 120 a později byla nahrazena novými hlásiči radiace
řady DC - 4 A, C a D ( digitální ). tyto přístroje měly až 4 sondy které se mohly umístit až 500 m od přístroje a buď byla zapojena 1 sonda a nebo přes přepínač sond byly postupně v časovém sledu přepínány všechny. Na přístroji se dala nastavit hodnota radiace a při jejím dosažení přístroj akusticky hlásil úroveň radiace. Do doby než jej obsluha přepla.Tato síť byla stále v pohotovostním režimu signalizace do okruhu 30 km od jaderných zařízení ( Jaselské Bohunice, Dukovany ) Pravidelně byla spouštěna na příkaz ŠTOK – CO (štábu okresu CO)

Jako další stacionární zařízení na teritoriu okresů byly stacionární chemické laboratoře na některých závodech a zaměstnanci těchto laboratoří byli pravidelně proškolováni v KCHL – CO ( kádrové chemické laboratoře CO) kde byli školeni ke kontrole nezávadnosti potravin, krmiv a vody. Do této sítě byly začleněny laboratoře OHES, KHS, veterinární zařízení a laboratoře z potravinářských podniků a úpraven vody. Tato síť byla organizována v rámci JKAS ( jednotná kontrolní analytická síť ) kontrolována ŠTK – CO ( štábem CO kraje.).

Z mobilních prostředků byly na každém okrese M-SAZ – CO. ( mobilní skupiny analytického zjišťování ) Které v případě vzniku krizové situace vyjely do ohroženého prostoru a provedly vytýčení zamořeného prostoru, provedly změření meteosituace v místě, provedly odběr vzorků a pomocí PCHL – 54 nebo PCHL – 70 provedly rozbor na místě a radiem předaly údaje na štáb CO.

Kromě toho měly stanovené na trase kontrolní body, ze kterých podávaly průběžná hlášení. Kromě tohoto průzkumu byl na okrese ustavena průzkumná jednotka speciálního průzkumu ve které byl zástupce zdravotní, požární služby, stavebně technické, protichemické ( KMS ) a JŘSD – CO a OS. ( jednotného řízení silniční dopravy a opravy silnic. ) Tento průzkum měl za úkol zjistit situaci v prostoru a případné škody, aby bylo možné urychlené vyhodnocení řešení situace a potřeba sil a prostředků.

U ČSPLO v Děčíně byla ustavena a vycvičena jednotka říčního průzkumu která operovala v dolní části Labe, aby zjišťovala jak případné zamoření vodního toku, s odběrem vzorků, tak i průzkum v místech v blízkosti vodního toku. až po hranici s Německem.
V případě vzniku situace ohrožení by byly povolány ze zálohy od ČSLA vojáci v záloze pro posílení vyhodnocovacích středisek (OVyS ) . U ČSLA by byli povoláni pro potřeby na teritoriu družstva TRHS včetně vyhodnocovacího střediska ORS ( okresní radiační středisko ) které plnily stejné úkoly jako M-SAZ jen s tím rozdílem, že by vzorky odevzdaly do CHL nebo M-SAZ. Oboje síly měly úzkou součinnost. Do tohoto systému byly zapojeny i meteoslužebny pro předpověď meteopodmínek a případné upřesnění směru šíření zamořeného ovzduší.

Václav Panocha

0 Comments Viewed 3889 times

Kdo je online

Registrovaní uživatelé: Žádní registrovaní uživatelé