forum.CSLA.cz

Diskusní forum internetových stránek www.CSLA.cz.
Vítejte na forum.CSLA.cz Přihlášení | Zaregistrovat se | Nápověda
v Hledat

Vojenská služba

ČSLA v obraně - 2. část

Tankové jednotky, tedy jednotlivé tanky s osádkou, tankové čety a roty působí v obraně zpravidla v rámci svého praporu. Pokud je stanoveno jinak, jsou rozčleněny k jednotlivým motostřeleckým jednotkám jako posilové síly. Někdy se jich používalo jako protitankových záloh a hlouběji v minulosti i jako tankových léček.

Při zaujímání obrany tankovou jednotkou byly určeny úkoly k:
- zaujetí postavení jednotlivých tanků a tankových jednotek
- pozorování
- určení palebného systému před předním okrajem a na bocích k odražení zteče nepřátelských jednotek. Ten musí umožnit palby čelní, boční ,křížové a rychlý manévr palebnými prostředky podél předního kraje i z hloubky.
- ženijnímu budování obrany pod ochranou vlastní palby a palby přidělených sil a nadřízeného velitele

Velitel tanku - na základě rozkazu velitele tankové čety - vydával bojový rozkaz s tímto obsahem:

a/ Orientační body
b/ Situace - nepřátelské a spojenecké jednotky , hodnocení situace
c/ Samotný úkol vlastní tankové čety, tanku a sousedů
- provedení prací pro vybudování obranného postavení a časové parametry
- stanovil úkoly pro hlavní zbraň tankový kanón a to vždy tak, že stanovil hlavní a záložní palebné postavení, a jejich hlavní a doplňkové palebné sektory.
- způsob vedení palby při odrážení zteče nepřátelských tanků a pěchoty a úsek soustředěné palby družstva
d/ Určil zásoby
e/ Povely a signály
f/ Dobu pohotovosti

Pro názornost si tedy prohlédneme obranné postavení tanku s palebným náčrtem

Image

Co na obrázku vidíme:
- průběh předního okraje obrany – může jít o motostřelecké jednotky
- umístění minových polí a zátarasů, které pro tankové jednotky s nedostatkem pěchoty pro jejich blízkou ochranu stále neztratily svůj význam
- hlavní a záložní postavení samotného tanku
- A1 – A2 jsou orientační body které stanovují hlavní palebný sektor palby tanku
- B1 – B2 jsou potom orientační body, které určují záložní palebný sektor
ÚSP tanku je úsek soustředěné palby vlastního tanku
ÚSP čety je úsek soustředěné palby tankové čety
Vždy je určena vzdálenost k orientačním bodům a úsekům soustředěné palby

Tank zahajoval palbu vždy na rozkaz velitele čety a do té doby nesmí prozradit žádnou aktivitou své postavení. Jeho úkolem bylo ničit palbou tanky a jiné obrněné prostředky nepřítele, živou sílu a pevně držet palebná postavení. Velitel tanku byl povinen zabezpečit neustálou bojovou pohotovost k odrážení nepřátelských ztečí a určit pozorovatel , který pozoruje nepřítele, sousedy a pokud vypadne spojení po rádiové síti i signály velitele čety.
Tolik tedy zatím k tankům a tankovým osádkám jako ekvivalentu družstev.

Historicky, pokud se podíváme i na šedesátá léta, je potřeba se zmínit i o třech typech družstev, která se už v osmdesátých letech neobjevovala a o jejich úkolech v obraně.

Kulometné družstvo - vyzbrojené dvěma těžkými kulomety Gorjunov.Tyto nahradily od poloviny padesátých let československé těžké kulomety vzor 37. Družstvo se přidělovalo střelecké četě. a zaujímalo vlastní postavení podle rozhodnutí velitele čety.Kulomety vedly palbu z odkrytých zamaskovaných palebných stanovišť. A to jak hlavních tak i záložních. Tyto byly budovány jako samostatné pro jednotlivé kulomety a byl –li čas, byly spojeny spojovacím zákopem. Palbu zahajovaly na rozkaz velitele čety nebo velitele kulometného družstva. Pokud nepřítel dosáhl pásmo pro připravenou palbu kulometních samostatně zahájil palbu a vedl ji s maximální intenzitou, kulometník na rozkaz nebo samostatně měnil stanoviště tak, aby nevedl palbu delší dobu z jednoho místa.

Tarasnicové družstvo – vyzbrojené dvěma tarasnicemi vzor 21, bylo v té době hlavní těžkou palebnou silou pěchoty. V obraně plnilo úkol zpravidla v sestavě střelecké čety. Jeho hlavním úkolem bylo ničení tanků a ostatních obrněných vozidel nepřítele. Zaujímalo postavení současně s ostatními jednotkami čety a velitel čety mu určil stanoviště, záložní stanoviště a úkoly. V postavení čety se pro tarasnice budovaly přimknutá nebo vysunutá palebná stanoviště, pohotovostní úkryty a výklenky pro střelivo. Rozstup byl určen na 50 metrů.
Do zahájení nepřátelské zteče se tarasnice nesměly ničím prozradit. Potom zahajovali palbu na rozkaz nebo samostatně. Jiné cíle než popsané určí velitel podle vývoje situaci v jeho působnosti.

Družstvo granátometné – zavedeno v letech roce 1978 až 1979. Motostřelecké roty na OT 64 byly v porovnání s rotami na bojových vozidlech pěchoty BVP-1 palebně slabší a proto byly doplněny jedním OT-64 s granátometným družstvem s granátomety AGS 17 ráže 30 mm. Palebné úkoly byly podobné jako u tarasnicových, jen boj s obrněnou technikou nebyl na potřebné úrovni.

Za tento exkurs se vám omlouvám byl způsoben tím, že se mi tyto varianty družstev velmi líbí a myslím si, že by jste se s nimi alespoň trochu měli seznámit i vy.

2. Četa v obraně

Četa budovala a bránila opěrný bod v šířce do 400 metrů a hloubce do 300m. Plnila úkol:
- v sestavě mateřské motostřelecké či tankové roty
- jako bojové zajištění v rámci praporu
- jako posilový prostředek pro posílení jiného druhu vojska. Tanková četa posilovala motostřeleckou rotu a obráceně
Je potřeba si uvědomit, že četa byla tvořena třemi družstvy. Pokud se někomu zdá, že je zde disproporce – 3 družstva jsou přece jen 300 metrů takže kde je zbytek - tedy 100 metrů? Je potřeba počítat s mezerami mezi družstvy. Místo velení bylo přímo v sestavě a bylo tvořeno jedním BVP s posílenými spojovacími prostředky. Četa už tvořila poměrně velkou sílu. Mezery v sestavě byly navíc potřebné k tomu aby při výbuchu munice velké ráže nebylo zničeno více než jedno družstvo. Vozidla musela být od pěchoty trochu vzdálena. Jde o to, že technika na sebe přitahuje palbu i u protivníka platilo , že obrněné cíle se ničily jako první, nejdůležitější cíle. A tak by mohlo dojít ke zbytečným ztrátám pěchoty palbou, která jí ani není určena.

Velitel čety - na základě rozkazu velitele roty - vydával bojový rozkaz s tímto obsahem:

a/ Orientační body
b/ Situace - nepřátelské a spojenecké jednotky , hodnocení situace
c/ Posily - například tanky a odloučení - třeba odvelení BVP/OT
d/ Samotný úkol čety, jednotlivých družstev a sousedů
- provedení prací pro vybudování obranného postavení a časové parametry
- stanovil úkoly pro: kulomety a protitankové zbraně a to vždy tak, že stanovil hlavní a záložní palebné postavení, a jejich hlavní a doplňkové palebné sektory.
- stanoviště posilových prostředků
- stanoviště a záložní stanoviště BVP anebo OT, palebné sektory palubních zbraní
- pro celou četu pak stanovil způsob vedení palby při odrážení zteče nepřátelských tanků a pěchoty a úsek/ úseky soustředěné palby čety
e/ Určil zásoby a úkoly vojáků zdravotníkům pro poskytování pomoci raněným
f/ Povely a signály
g/ Dobu pohotovosti
h/ Zástupce při svém vyřazení z boje.

Co se týká tankové čety, byla situace poněkud jiná.
V opěrném bodě tankové čety se nejdříve pomocí zahlubovacích zařízení vyhloubí okopy pro tanky. V hlavních palebných stanovištích se upravuje terén ke zlepšení podmínek pro pozorování a vedení palby a až potom se vyhloubí okopy v záložních palebných stanovištích a výklenky pro munici. Úprava terénu spočívala v tom, že se v prostoru před předním okrajem odstranil porost takové výšky, že by mohl omezit výhled a výstřel.

Ve své rozkaze pro součinnost pak velitel tankové čety stanoví:
a/ způsob činnosti tankové čety a jednotlivých tanků k ničení nepřítele před předním okrajem obrany a způsob společné činnosti tankové čety se sousedy, systém paleb na stycích a bocích pro případ v klínění se nepřítele do obrany
b/ způsob odrážení nenadálých ztečí
c/ způsob podpory bojového zajištění nebo jednotek bránících předsunuté postavení
d/ součinností signály, signály k udávání cílů, k rozpoznání vlastního letectva k vytyčení předního okraje

Při organizování ženijních prací velitel tankové čety určuje, kde, kdy a jaké zátarasy zřídit, pořadí a lhůty provádění ženijních prací a maskovaní.
Před setměním je velitel čety povinen připravit a zabezpečit palebné postavení a zajistit bojovou pohotovost pro boj v noci. Odpočinek příslušníků čety organizuje velitel čety nebo roty. Pohotovost tanků, znalost úkolů a bdělost v pozorování musí velitel jednotky přezkušovat

Následuje obrázek opěrného bodu motostřelecké čety.

Image

Na obrázku je vidět:
- jednotlivá obranná postavení motostřeleckých družstev s umístěním hlavních zbraní a bojových vozidel pěchoty
- palebná pásma jednotlivých družstev a strany palebného pásma čety.
- stanoviště velitelů družstev a velitele čety
- hlavní palebná stanoviště BVP a jejich záložní palebná stanoviště
- předpřipravené okopy pro případné zaujetí kruhové ochrany
- úsek soustředěné palby čety.

Motostřelecká četa byla složena ze tří motostřeleckých družstev, takže šlo o 3 BVP, 27 motostřelců a jednoho důstojníka, velitele čety. Pokud bylo družstvo postaveno na OT-64 tak došlo k navýšení o 6 vojáků

Tanková četa byla tvořena třemi středními tanky T-55AM nebo T-72. Počet vojáků pak byl 12 respektive 9 tankistů.

U tankových čet tankových praporů motostřeleckých pluků byla čtyřková tabulková sestava, tanky v četě byly 4 a měla tedy 16 tankistů.

3. Rota v obraně

Rota budovala a bránila opěrný bod o šířce do 1,5 kilometru a hloubce do 1 kilometru V obraně plnila úkol:
- v sestavě praporu
- jako rota v předsunutém postavení v rámci pluku
- jako posilová jednotka vyčleněná pro posílení jednotky jiného druhu vojska. Tedy motostřelecká rota posiloval tankový prapor a obráceně.

Byl to první taktický stupeň mající velitelské BVP/ OT nebo velitelský tank. Velitelské stanoviště se díky tomu mohlo volně pohybovat v bojové sestavě roty. Podle potřeby tak podporovalo palbou čelní jednotky a jeho roj tvořil zálohu - byli v něm dva odstřelovači a sběrač raněných.

Pokud byla rota uřčena k obraně v očekávaném pásmu průlomu, byla její sestava zhuštěna. Bylo to proto, aby došlo k výrazné koncentraci sil prostředků. Navíc v pásmu průlomu se předpokládaly větší ztráty a tak bylo potřeba mít v tomto pásmu dostatečné zálohy. Nevím bezpečně jak vypadalo velení rotě v obraně, ale snad se dá něco vydedukovat z výše popsaných odstavců platných pro čety a družstva. Následuje obrázek ukazující opěrný bod motostřelecké roty posílené tankovou četou

Image


Co na obrázku vidíme:
- jednotlivé vybudované opěrné body motostřeleckých čet
- prostor s umístěním velitelského BVP a tedy velitelského stanoviště roty
- hranice palebného pásma roty, které se kříží s hranicemi palebných pásem sousedů
- úseky soustředěných paleb roty číslo 1 a 2
- bojové zajištění praporu v síle čety
- prostor rozmístění neboli vyčkávací prostor posilové tankové čety, plánovanou osu jejích přesunu dna čáru nasazení a tuto čáru nasazení
- rotní bojovou výdejnu, tedy místo výdeje munice pro podřízené čety
- rotní hnízdo raněných

Motostřelecká rota byla tvořena 10 BVP-1 nebo BVP-2, jedno bylo velitelské, motospojkou a vozidlem pro rotní materiál. I s velitelstvím roty jde o 93 vojáků.
Rota na OT 64 měla v plných stavech 122 vojáků, nesmíme zapomenout zmínit i granátometné družstvo na OT-64

Tanková rota tankového praporu tankového pluku byla tvořena 10 středními tanky, motospojkou a vozidlem pro rotní materiál. Bylo v ní 43 vojáků u rot s tanky T-55 a 34 vojáků u rot na tancích T-72.

Tanková rota tankového praporu motostřeleckého pluku byla tvořena 13 tanky, motospojkou a vozidlem pro rotní materiál. Byla výhradně na tancích T-55 a měla tedy 55 vojáků.

Stavy a počty střeleckých rot ze šedesátých let nemám k dispozici.

4. Prapor v obraně

Prapor ať již motostřelecký mspr nebo tankový tpr budoval a bránil obranný rajón Ten měl šířku až 5 kilometrů a hloubku měl až do 3 kilometrů a vždy byl členěn do dvou sledů. Prapor plnil úkoly v obraně buď
- v sestavě mateřského pluku v prvním nebo druhém sledu
- jako posilový prostředek vyšší tankové jednotky
- jako předsunutý odřad v zabezpečovacím pásmu před předním okrajem divizního obranného pásma

Zde je potřeba uvést počty techniky aby jste si dovedli představit jaká to byla koncentrace sil a prostředků.

Motostřelecký prapor byl tvořen 31 BVP, 6 kusy samohybných minometů, 2 kusy OT s protiletadlovou četou vyzbrojenou přenosnými protiletadlovými raketovými komplety (PPLRK) 9K32 STRELA-2, OT-64 jako praporním obvazištěm a dalším OT-64 jako dílnou technické pomoci. Dále se v sestavě pohybovala četa týlového zabezpečení - logistická jednotka.
Šlo cca o 350 vojáků, 45 kulometů, 8 odstřelovačů, 90 kusů pancéřovek.

Dále je potřeba si uvědomit, že jeho sestava mohla být vyztužena až tankovou rotu což by představovalo 13 středních tanků.

Tankový prapor tankového pluku byl tvořen 31 středními tanky, 6 kusy samohybných minometů, 2 kusy OT s protiletadlovou četou vyzbrojenou (PPLRK) 9K32 STRELA-2, OT-62 TOPAS jako praporním obvazištěm a dalším OT-64 jako dílnou technické pomoci.
Dále se v sestavě pohybovala četa týlového zabezpečení - logistická jednotka.

Tankový prapor motostřeleckého pluku je tvořen 40 středními tanky, 6 kusy samohybných minometů, 2 kusy OT s protiletadlovou četou vyzbrojenou přenosnými protiletadlovými raketovými komplety (PPLRK) 9K32 STRELA-2, OT-62 TOPAS jako praporního obvaziště a dalším OT-64 jako dílnou technické pomoci. Dále se v sestavě pohybuje četa týlového zabezpečení - logistická jednotka.
Počty vojáků tankových praporů se dopočítají lehce. Jde cca o 220 nebo 260 vojáků- tankistů.

Počty a složení střeleckých praporů ze šedesátých let nemám dispozici.

Dále je potřeba si uvědomit, že sestavy tankových praporů mohly být vyztuženy až motostřeleckou rotou což by představovalo 10 BVP, 102 vojáků, 20 kulometů, 30 pancéřovek a 2 odstřelovače. Ty by podporovaly vlastní tanky v boji proti skryté pěchotě nepřítele.

Prapor vytvářel velitelské pozorovací stanoviště a to se pohybovalo ve vzdálenosti do 3000 metrů od předního okraje tedy v prostoru celého obraného rajónu.

Variantu bojové sestavy vševojskového praporu v obraně, tedy v našem případě motostřeleckého, ukazuje Obrázek číslo 1. Myslím si, že i po přeskenování je dost čitelný a viditelný.

Image


Vysvětlivky k názvům a zkratkám:
1,2,3 msr – jednotlivé motostřelecké roty
1/1 msp -- velitelské stanoviště 1. motostřeleckého praporu od 1. motostřeleckého pluku
shminbat -- samohybná minometná baterie
plč -- protiletadlová četa motostřelecké prapory měly ve své struktuře protiletadlovou četu vyzbrojenou přenosnými protiletadlovými raketovými komplety (PPLRK) 9K32 STRELA-2.
PrO -- praporní obvaziště
čtz -- četa týlového zabezpečení
PH, HV, BV – jednotlivé výdejny materiálu pro jednotky praporu - palivo, proviant a munici


5. Vševojskový pluk v obraně

Pokud se do obraného úseku zakopal vševojskový pluk, bylo to už něco s čím se muselo počítat. Mohlo jít o:
tankový pluk – tp, nebo
motostřelecký pluk – msp.

Jeho sestava byla rozvinuta [i]v obranném úseku širokém 10 až 15 kilometrů a hlubokém do 15 kilometrů[/B] Byla to obrovská síla, na to se podíváme dále a jeho sestava byla členěna do dvou sledů. Druhý sled v síle jednoho nebo dvou praporů budoval také obranné rajóny, nebo byl připraven v pochodových proudech nebo v předbojových sestavách až 12 kilometrů za prvním sledem. Velitelské prvky pluku byly tvořeny:
- pozorovatelnou, někdy pohyblivou, která se pohybovala do 1 kilometru od předního okraje
- velitelským stanoviště pluku, které se nacházelo se pohybovalo 4 až 6 kilometrů od předního okraje a
- týlovým velitelským stanovištěm, které se nacházelo až 15 kilometrů od předního okraje

Z toho plyne, že vševojskový pluk byl první stupeň velení, který vytvářel velitelství logistické podpory a to týlové velitelské stanoviště.

Na obrázku číslo 2 je zpracována varianta bojové sestavy fiktivního 1. motostřeleckého pluku v obraně.
Úplně nahoře je již nám známý 1. motostřelecký prapor. Omlouvám se za použitý termín dělvo, je to zažitý rusismus ve zkracování slov. Znamená zkrácené slovo dělostřelectvo.

Image



Vysvětlivky k názvům a zkratkám:

1/1, 2/1,3/1 msp -- jednotlivé prapory prvního motostřeleckého pluku
tpr -- tankový prapor
P 1msp (v trojúhelníku) – pozorovatelna 1msp
VS 1msp -- velitelské stanoviště 1motostřeleckého pluku
PDS -- plukovní dělostřelecká skupina tvořená vlastními plukovními dělostřeleckými a posilovými prostředky a zde konkrétně kanónovými houfnicemi 122 milimetrů v tažené variantě.
PO -- plukovní obvaziště
M, PH, T, Tech, PrV – plukovní sklady munice, pohonné hmoty, tankového materiálu, technického materiálu, proviantu a výstroje
TVS 1 msp -- týlové velitelské stanoviště 1 motostřeleckého pluku s prostorem rozmístění plukovní logistické podpory
PTZ -- protitanková záloha byla tvořena silami a prostředky protitankové baterie patřící k plukovnímu dělostřelectvu. Měl úkol přehradit cestu tankům a jiné obrněné technice která pronikla bojovými sestavami prvosledových praporů a aktivně je ničit.
POZ -- pohyblivý odřad zatarasovací byl tvořen silami a prostředky ženijní roty a případně prostředky vyčleněnými od nadřízeného. Jeho úkolem bylo položit minová pole na možných směrech průlomu nepřátelských tanků

Teď se pokusím sepsat alespoň rámcově počty sil a prostředků.

Motostřelecký pluk byl tvořen poměrně velkým množstvím sil a prostředků. Jako vševojsková jednotka mohl na bojišti sehrát velmi významnou roli. Jeho základ tvořily 4 vševojskové prapory.

Tři motostřelecké prapory –mspr - obsahují: 93 BVP a 3 velitelská BVP velitelství pluku, 18 samohybných minometů, 6 vozidel protiletadlových čet. U plucích na OT 64 stejné počty ale je potřeba připočítat 9 vozidel s granátometnými družstvy.
Jeden tankový prapor – tpr - v zesílených tabulkových počtech: 41 středních tanků, 3 vozidla protiletadlové čety a 6 vozidel samohybné minometné baterie.

Tankový pluk byl tvořen podobně velkým množstvím sil a prostředků. Jako další typ vševojskové jednotka byl výrazně údernější než motostřelecký pluk a byl i velmi mobilní. Tankové pluky byly považovány za hlavní údernou sílu ČSLA. Opět byl tvořen 4 vševojskovými prapory ale v opačném řazení.

Tři tankové prapory –tpr - obsahovaly: 93 střední tanky a 3 velitelské tanky velitelství pluku, 18 samohybných minometů, 6vozidel protiletadlových čet.
Jeden motostřelecký prapor – mspr - v běžných tabulkových počtech: 31 BVP nebo OT, 2 vozidla protiletadlové čety a 6 vozidel samohybné minometné baterie. Motostřelecké prapory tankových pluků vybavené OT-64 neměly u rot granátometná družstva.

Ostatní síly a prostředky byly u obou typů pluků shodné. Šlo o logistické jednotky a jednotky bojového zabezpečení. Pouze se lišily typy prostředků a jejich počty. Jde tedy o:

Bojové zabezpečení.

Plukovní dělostřelecká skupina tvořená:
- raketometným oddílem - 6 kusů raketometů a
- samohybným dělostřeleckým oddílem s 18 samohybnými kanónovými houfnicemi, polovina ČSLA bohužel byla vybavena pouze taženými děly, tak jak ukazuje naše schéma.
- protitankovou baterií tvořenou 9 kusy vozidel BRDM s odpalovacími zařízeními PTŘS Maljutka

Rota chemické ochrany -rcho: 6 kusů chemických průzkumných OT a speciální techniku pro provádění úplné speciální očisty po zasažení ZHN
Průzkumná rota - pzr: 10 kusů průzkumných BVP
Ženijní rota - žr: speciální vozidla, mostní tanky, mostní automobily.
plbat – jednotka pro plukovní vojskovou PVO. Na to se podíváme taktéž trochu podobněji.
Vševojskové pluky (msp, tp) vševojskových divizí (msd, td) měly:
- do roku 1982 ve své organizační struktuře protiletadlovou baterii o dvou protiletadlových četách, celkem 8 ks 30 mm PLdvK vz.53/59.
- od roku 1983 byla ve struktuře vševojskových pluků začleněna protiletadlová raketodělostřelecká baterie vyzbrojená bojovými vozidly PLRK 9K35 STRELA-10 (4 ks) a 30 mm PLdvK vz.53/59. Výjimku tvořil 3.msp (Louny), který měl ve výzbroji PLRK 9K31 STRELA-1.

Logistickou podporu tvořila:

rota týlového zabezpečení – rtz zabezpečovala dopravu a výdej veškerého týlového materiálu, přípravu teplé stravy, výrobu a distribuci pitné vody.
rota oprav techniky – rote: zabezpečovala přísun materiálu, evakuaci poškozené techniky z bojových sestav a veškeré opravy poškozené techniky tak aby jí vrátila plnou nebo částečnou bojeschopnost.

Pluk plnil obranný úkol buď:

- v bojové sestavě mateřské vševojskové divize a to v prvním nebo druhém sledu divize
- mohl plnit samostatný obraný úkol na samostatném směru - například krýt mezeru mezi dvěmi armádami
- jako předsunutý odřad v zabezpečovacím pásmu divize nebo armády
Pluk v rámci divize budoval a organizoval obranu ve dvou postaveních, na jeho úrovni nazývané sledy.

Pátrač



zveřejněno s laskavým souhlasem

Publikované 27. srpna 2009 14:43 od admin

Komentář

 

K.Kunovski napsal:

Chci jen doplnit.

1.Vel.tanku navíc zpracovával palebný nářrt svého tanku,kde též uváděl prvky pro palbu v noci-na vybrané cíle.

2.Pokud se nemýlím tak tanková rota na T-55 měla 41 vojáků.40 členů tankových osádek plus motospojka což vetšinou býval výkonný praporčík.

3.Do roku 1983,neměl tankový pluk žádných 18 samohybných minometů,a ani  6vozidel protiletadlových čet. Měl pouze Protiletadlovou baterii o dvou protiletadlových četách, celkem 8 ks 30 mm PLdvK vz.53/59. Tankové prapory po roce 1983 měly cca jednu obsluhu pro PLŘS-název si už nepamatuji.

4.RTZ-vezla zásoby pluku munici cca 0,5 palebného pruměru útvaru,plus další týlový materiá(PHM,plukovní obvaziště,proviant,materiál pro opravu techniky pro technickou opravnu pluku-TOP a pod.).Přípravu stravy prováděla pouze pro VS,ZVS útvaru a jednotky bojového zabezpečení pluk (JBZ),Tankové prapory si přípravu stravy organizovaly samy.

října 23, 2011 21:02
Anonymní komentáře nejsou povoleny
Powered by Community Server (Personal Edition), by Telligent Systems