od z archivu » 16 zář 2014, 19:54
V 60-70 létech byla střelba jednotlivce a skupiny HPz jiná než byly pozdější osnovy.Např. se samopalu vz. 61 byla střelba pudová, kdy se procházelo střelckou dráhou a nenadále se zvedaly figury, které muse střelec "sejmout".Žádné stání na místě a míření na terč.Pěkně s chodu a neví odkud na něho "vybafne" figura, na 20 ran bylo min 5 terčů.Rovněž noční střelba byla podobného ražení,stím,že se terče na pár vteřin po zvednutí "někde v dráze chodu střelce zvedla a byla na pár vteřin nasvícena zezadu.Nejtěžší úloha přitom byla,jak si pamatuji, odstřelení strážného, kdy se v malém okenku tak asi 50 na 50 cm v noci objevila hlava, nasvícena zezadu,ale jen tak asi na 10 sec a střílelo se právě z SA-61 s tlumičem.Celá skupina HPz musel střílect ze všech zbraní skupiny,tzn. i z RPG-7 a velitle skupiny měl ještě mimo SA-61 Pi-52,tak všichni i Pi. A to nebylo pouze u střelby, radiostanici musel umět obsluhovat každý i když provoz "pouze" fonií,šifrování,jazyk,rovněž tak řízení vozidel, ostré trhání, a další.Dodnes dávam k lepšímu,že jsem v životě řídil vše, mimo ponorky a vzducholodě.Tak byla docílena univerzálnost a všestrannost hloubkových průzkumníků v jejich připravenosti na vysazení do týlů nepřítele.Takže, jak je na fotce skupina HPz při střelbě, s tlumičem na SA-61 to byla běžná záležitost. jafor