FORUM.CSLA.CZ

Za jeden den si opět připomeneme ukončení války v Evropě. Spojené nacistické a fašistické armády několika států v Evropě byly poraženi. V naší České kotlině slavíme osvobození několika datumy. Jeden připadá na 6. květen, kdy armáda USA hrdě vjela do osvobozené Plzně a nepadl ani jeden výstřel, ale jeden voják Pattonovi armády v Plzni zahynul. Opil se a spadl z vozidla. Celkem prý padlo v Západních Čehám 116 američanů. Druhé datum je již podstatnější, jedná se o 8. květen 1945 kdy Rudá armáda vjela do Prahy. Tento datum se v Praze neslaví tak pompézně jakov Plzni. Sovětských a Rumunských vojáků při osvobození Protektorátu (Českoslovenka) zahynulo kolem 140 000 a k nim musím započítat ztráty na životech v armádě generála Svobody. Při střetu s SS a Wehrmachtem v Praze zemřelo kolem 300 rudoarmějců. Celkem zahynulo Sovětů a Rumunů 1000x více naž Amerických vojáků na Západě Čech. Rovněž stojí za to si připomenout Pražské povstání a pomoc pražanům armádou generála Vlasova -Buňačenka. Ty tzv. Vlasovce po válce zastihl trest za dezerci a velezradu. Kolik zahynulo spojeneckých pilotů ve stíhačkách a bombardérech, kteří úmyslně ničily naše města nevím. Tím nechci snižovat osvobození Evropy a vysmívat se zemřelým, ale vadí mi překrucování historie.

Kdesi jsem četl, že byla možnost pomoci Praze od Američanů, dlících v ten čas v západních Čechách. Prý to tenkrát velení povstalců odmítlo. Zase jinde bylo psáno, že Němcům šlo především o bezproblémový odchod do zajetí Spojenců. A ještě jinde, že sovětské velení zamítlo možnost zásahu Pattonových jednotek. Připomíná to trochu Varšavské povstání z roku 1944, kdy Sověti odpočívali na břehu Visly, zatímco Poláci se mydlili s nacistama. RA obsadila jednu varšavskou čtvrť jménem Praga, ta se zachovala, zbytek Varšavy Němci zrušili.Holt Stalin vymohl na spojencích že do Prahy přijede on jako první prý hrozilo promíchání vojsk,Patton mohl být v Praze z 4hodiny ale rus až za 4dni když již bylo po všem a stálo to zbytečně tolik mrtvých.
Historici se snaží zjistit i to, kolik padlo při osvobozování Prahy rudoarmějců. Většinou se v současné době uvádí, že za svobodu hlavního města zemřelo přímo na území Prahy několik desítek vojáků Rudé armády.Tomáš Jakl z VHÚ jejich počet odhadl na 30. Přesnější určení podle něj komplikuje třeba to, že Sověti do Prahy přivezli i vojáky, kteří padli již dříve. Na Olšanském pohřebišti jsou také pochováni vojáci, kteří zemřeli až po 9. květnu. Mezi příčinami smrti přitom mohou být i sebevraždy, autonehody, popravy nebo metylalkohol. Při zjišťování ruských jmen navíc situaci komplikují padlí Vlasovci.
Zdroj: https://www.denik.cz/z_domova/historici ... 60509.html

Pane Pechale, ono to s tím odpočinkem Rudé armády na břehu řeky Visly nebylo jen samo od sebe. Musíme vzít jeden fakt, že Rudá armáda operací Bagration pohnula celou frontou a zničila armádu Střed. Tím se materiálně i lidskymi zdroji velice vyčerpala. Rovněž se prodloužily zásobovací trasy a věztě, že němci ničili veškerou infrastrukturu. Rokossovskij se sice přiblížil k Varšavě, ale byl vystavený mohutnému útoku Němců a stáhnul se zpět. Povstání ve Varšavě vzniklo na popud Londýnské emigrační vlády Polska, bylo zničeno a 2.října 1944 podepsal Komorowski kapitulaci. Stalin neměl v nejmenším zájmu jednat s emigrační vládou Polska v Londýně z několika důvodů. Dal jim - Londýnským Polákům před povstáním najevo, že jim nepomůže. To vlastně napsal Churchillovi "to musí rozhodnout Poláci sami". Varšava byla dobyta Rudou armádou až v lednu 1945. Jakže dlouho odpočívala Rudá armáda na břehů? Dlouhé tři měsíce! Co za tři měsíce dokázala vojska USa a Anglie v západní Evropě? Největší chybou bylo jednání u samotných Poláků. Londýnská "vláda" nabídnula Lublinským - Armiji Ludowej něj několik křesel v budoucí vládě. A to se Lublinským nelíbilo a rovněž nevěřilo emigrační vládě v Londýně. Na osvobození Varšavy se podílelo Wojsko Polskie, které bylo součástí Sovětské armády ....