Kdesi jsem četl, že byla možnost pomoci Praze od Američanů, dlících v ten čas v západních Čechách. Prý to tenkrát velení povstalců odmítlo. Zase jinde bylo psáno, že Němcům šlo především o bezproblémový odchod do zajetí Spojenců. A ještě jinde, že sovětské velení zamítlo možnost zásahu Pattonových jednotek. Připomíná to trochu Varšavské povstání z roku 1944, kdy Sověti odpočívali na břehu Visly, zatímco Poláci se mydlili s nacistama. RA obsadila jednu varšavskou čtvrť jménem Praga, ta se zachovala, zbytek Varšavy Němci zrušili.Holt Stalin vymohl na spojencích že do Prahy přijede on jako první prý hrozilo promíchání vojsk,Patton mohl být v Praze z 4hodiny ale rus až za 4dni když již bylo po všem a stálo to zbytečně tolik mrtvých.
Historici se snaží zjistit i to, kolik padlo při osvobozování Prahy rudoarmějců. Většinou se v současné době uvádí, že za svobodu hlavního města zemřelo přímo na území Prahy několik desítek vojáků Rudé armády.Tomáš Jakl z VHÚ jejich počet odhadl na 30. Přesnější určení podle něj komplikuje třeba to, že Sověti do Prahy přivezli i vojáky, kteří padli již dříve. Na Olšanském pohřebišti jsou také pochováni vojáci, kteří zemřeli až po 9. květnu. Mezi příčinami smrti přitom mohou být i sebevraždy, autonehody, popravy nebo metylalkohol. Při zjišťování ruských jmen navíc situaci komplikují padlí Vlasovci.
Zdroj:
https://www.denik.cz/z_domova/historici ... 60509.html