Stránka 11

Zábavné pořady na vojně č. 9

PříspěvekNapsal: 14 zář 2014, 15:22
od z archivu
Dnes jsem byl upozorněn na velice opomíjenou součást života vojáka ZS. Opravdu jsem to zapomněl a přitom to je skoro vojenský "Ein Kessel Buntes". Pamatuje si někdo "barevnou hudbu" či "sportku". Barevná hudba byla zábava pro myšáky na vojně a kdo vyhrál, nemusel třeba dělal ranní úklid. Voják ZS ač se to nezdá, měl velice pestrý "šatník": žlutá-pyžamo, modrá-tepláky, zelená-vycházkový a pracovní šat, černá-pracovní čerňáky, khaky-maskáče. Určený dirigent oznámil barvu a body za rychlost v převleku se sčítaly. Sportka byla výborná:-)) malá plechová bedna-skříňka se několikrát protočila a po otevření dvířek se spočítaly vypadnuté věci. Ovšem šlágr byl zalehnutí do postele než spadne koště. Určený frajer držel násadu od koštěte a všechny stojící u bidla upozornil, že hra začíná. Všichni soutěžící museli být ve spacáku a zapnutí. Kdo zalehl po spadnutí násady na zem či neměl zapnutý spacák v soutěži pokračoval. Nejhorší to měli ti co spali na horním bidle, protože se museli protáhnout mezi špriclema u pelesti :-)) výmikem. Protože zároveň obsluha koštěte zhasla:-)) světlo.

Ovšem pak přišla opravdová buzerace a to nasedání a vysedání z tanku na čas. Kdo nezažil, tak nechápe. Jo skočili jsme do tanku za 6-8 sekund, ale co to bylo platný, když jsme v něm neměli vodu či potraviny v případě přesunu. Skoro nic nefungovalo a v zimě ve vaťákách s maskou na krku, no blbost největší. A pro představu, skočte si 10x za sebou v šílených bagančatech-kanady z výšky cca 140cm. Ano, paragáni také skákali, ale .... kolik měli seskoků za rok? Já a ostatní stovky za rok. Možná jsem trochu "jemnější" postavy:-))

Re: Zábavné pořady na vojně č. 9

PříspěvekNapsal: 14 zář 2014, 15:23
od z archivu
Když hážeš ostrým F1 z pozice nabíječe, existuje riziko, že ti granát spadne do tanku. Většinou by tam měl být jen velitel, který tě sleduje. To pak máte oba dva asi 3,2 sec. na opuštění tanku. F1 má do výbuchu 3,2 -4,2 sec. Takže se ten dril hodí i v době míru. Na hajtru se lezlo blbě a hlavně střelec byla pakárna, to měl člověk věčně hlavu opřenou o velitelovi bagančata. Barevná hudba byla oblíbená nejen u mazáků, ale i u lampionů a navíc dobře známý povel na závěr: "Mám rád muže stejných tváří, proto velím PLYN". To byly oblíbené kratochvíle v prvních 6-ti měsící ZVS. Taky hospodářské dny s mazlákem. Ženká neumyje kachlíkovanou chodbu jako chlap, protože nezná technologii. My známe technologii, ale všechny síly jsme v mládí nechali na vojenských chodbách. Dva šůrovali s kartáčema, dva to stáhli nahrubo a poslední najemno. Když vidím v Globusu ty moderní kombajny pro uklízečky - to je veget. Jenže to by se muselo tahat z patra do patra.

PS: Ber to s nadsázkou, já se u těch vpomínek řežu jako kůň.