od Arm Gen VACEK » 07 pro 2014, 17:14
Nebude to asi jednoznačná odpověď. Před vyhlašováním prověrek bojové pohotovosti útvarům jsem vždy v zimních podmínkách sledoval samozřejmě i počasí. Takové prověrky byly hlášeny i nadřízenému stupni velení a nebylo snadné je odvolávat nebo rušit.Vždyť méně příznivé počasí mohlo existovat i v případě "ostré" nezbytnosti pluk poplachem vyvést. A mít zkušenosti i s úrovní vycvičenosti k přesunům za takových nevýhodných podmínek bylo potřebné, aby byly do budoucna řešeny mnohými opatřeními u všech útvarů, které počasí alespoň přijatelně eliminovaly. Bylo tedy na rozhodnutí toho, kdo prověřoval. V takovém případě jsem s velitelem útvaru při jeho příchodu jednal tak, aby v kritické situaci byly zachovávány především otázky bezpečnostní a bylo na nás, prověřujících, abychom při hodnocení časových limitů k tomu existující podmínky alespoň částečně uznávali. Takové pokyny měla i rozhodčí služba.
Ve funkci velitele divize jsem takovou prověrku rovněž prožíval a přístup k hodnocení s určitou tolerancí prověřujícím velitelstvím ZVO byl pro mě i určitým poučením, jak postupovat. Takový přístup jsem později zvolil i v případě prověrky 1.tankové divize. U útvarů a svazků s největším druhem tankové techniky to bylo zvláště nezbytné. Řidiči tanků byli sice velmi dobře vycvičeni, ale převážně v jízdě v terénu a méně už za zcela takových podmínek, jakými byly zledovatělé silnice 1.i 2.trídy.
Ještě složitější bylo vyhlašování a řízení mobilizačních cvičení svazků a útvarů, kdy bylo povoláno i značné množství vozidel z NH i předurčených řidičů na pásová vozidla, z nichž většina je třeba už 3-4 roky neřídila. Byl-li čas, předešlo se ztrátě praxe tím, že odjezdili jenom pár kilometrů na posádkových cvičištích a řídili potom vozidla docela obstojně.