152 SHKH Dana

[z archivu]

Dobrý den p. Generále

Měl bych tento dotaz:

Když jsem byl na vojně u dělostřelectva v Jincích, sloužil jsem u 152mm SHKH Dana vz. 77,

1) říkali nám, že ve skladech NZ jsou stovky až tisíce této zbraně, nedávno jsem ale četl, že AČR jich má necelých 50, kde je prosím pravda?

2) tato zbraň prej dokaže střílet jaderné hlavice - je to možné?

3) jak je tato zbraň kvalitní s porovnání s konkurencí? (předpokládám, že na dnešní dělostřelecké systémy již nemá).

Děkuji

[Arm Gen VACEK]

Zavedením tehdy pro nás nové, 152 mm ShKH vz 77 (samohybné kanonové houfnice DANA), jsme naše dělostčelectvo v žádném případě neoslabili. Ten, kdo měl možnost s ní cvičit věděl, jaký pokrok znamenala výměna některých úplně starých sovětských tažených houfnic z 2. světové války za Dany. Modernizace byla samozřejmě i v jiných ukazatelích, jak v dostřelu, automatickém nabíjení, ochraně obsluhy při vedení palby, rychlosti přesunu na spolehlivém podvozku Tatry 815 a snad i v tom, že po delší době to byla houfnice naší výroby a nikdo nám nebránil v jejím zavedení do ČSLA, jak je někdy nyní tendence zkreslovat fakta. Pravdou zůstane, že řada jejcih součástí mohla být provedena ještě dokonalejší a modernější technologií. To však nebere zásluhu jejímu generálnímu konstruktérovi Visingrovi (omlouvám se možná za nepřesně napsané jméno).

Dany měla ve výzbroji každá vševojsková divize ve svém dělostřeleckém pluku, obě armády ve svých dělostřeleckých brigádách Nejvíce jich však měla 7.děl divize- prostředek Západního vojenského okruhu, ve třech svých brigádách po 54 ks. Bylo jich v ČSLA dostatečné množství, v žádném případě všal nikoliv tisíce. Že jich zbylo potom v AČR 50 ks, to bylo rozhodnutí jejího velení.

Pro střelbu jaderné munice jsme měli ve zmiňované 7.dělostřelecké divizi malé množství 203 mm ShK 2S7 a 240 mm ShM 2S4 sovětské konstrukce. Jadernou minici jsme pro Dany neměli.

Je snad jasné, že všechno, včetně dělostřeleckých sytémů se dále vyvíjí a dosahuje, pro srovnání s tehdejšími našimi prostředky, nebývalé dokonalosti. Sám hodnotím, že účinnější dělostřelectvo měla vojska NATO zvláště v systémech vedení dělostřeleckých paleb, který spočíval v bezprostředním ničení ohnisek odporu, zatím co u nás byl stále nahrazován masivním použitím děl a ničením cílů přehradnými palbami s nesmírnou spotřebou munice.