Vojenské příručky

[z archivu]

Jak dalece se k výcviků výsadkářů a průzkumníků využívali vojenské příručky a které nejvíce. Např. příručka pro průzkumníky mě osobně moc přínosná nepřipadá. Nebo se výcvik prováděl na základě zkušeností velitelů?

[CEJEN]

Nevím jaké příručky máte na mysli. Pro výcvik jsme používaly předpisy a učebnice, které byly určeny k jednotlivým přípravám. Bylo to stanoveno " Programy bojové přípravy ". Na př. Výsadková příprava ( Výs 3 - 1), Metodika výsadkové přípravy, Technické popisy padáků atd. Pro bojovou přípravu to byly předpisy Metodika přípravy průzkumné skupiny ana př. Těl 1 - 1, pro tělesnou přípravu.

Výcvik byl organizován po provedení velitelských a metodických zaměstnání, kde nadřízený seznamoval se svými záměry jak jednotlivá zaměstání provádět, jak z hlediska obsahu, tak metodiky, jak tu či onu činnost provádět. Nic se nedělalo živelně na základě neurčitých představ. Dvakrát do roka byla organizována příprava velitelů, kde se z nás stali příslušníci skupin v různých funkcích ( velitel, radista, průzkumník atd... ) dva až tři dny jsme plnili úkoly v terénu po seskoku, včetně přípravy stravy a organizace všech činností, které naši vojáci cvičili, tak aby jsme si v praxi ověřili to jak vojáky připravujeme. Tato zaměstnání prováděná s plnou výstrojí a výzbrojí ( jako vojáci ) jsme měli zvláště v oblibě, protože seskok byl prováděn do " neznámého terénu" a započítával se do plnění třídností výsadkáře.

Vojáky jsme vedli tak, že jsme je učili to co jsme znali sami a snažili se, být jim příkladem jak v tělesné, taktické střelecké přípravě i ve vojenském vystupování a ostatních činnostech. Nejlépe fungovalo " jeden za všechny a..." a potom také povel : "Roto - za mnou ".