Podle zákona 69/1951 „…..je třeba účinně chránit státní hranice před pronikáním všech
nepřátel tábora pokroku a míru. Ochrana státních hranic je proto povinností každého občana.”
Tento zákon však byl – k naší smůle – zrušen 27.8.1991.
Komu by mohl vadit pohraniční plot, kdyby vždy po několika kilometrech byl hraniční
přechod, který by ten, kdo má v pořádu potřebné doklady mohl bez problémů přejít?
Já mám okolo své zahrady také plot a pustím dovnitř pouze toho, koho chci.
A, co nám, občanům, faktické zrušení hranic přineslo?
Snad pouze to, že se k nám bez problémů mohly nahrnout různé hordy zlodějů a podvodníků
z Balkánu, to, že výrobci a obchodníci s drogami volně jezdí přes “hranice” sem a tam, to, že,
lupiči a zloději po spáchání trestných činů ihned mohou “zmizet” za hranicemi, to, že vůbec
nemáme představu o tom, kdo do naší (no, naší?) republiky přijíždí a kdo tu je a není.
Ano, jistě někteří podnikatelé vítají to, že kamiony přepravující jejich zboží nemusejí čekat
na hraničních přechodech na odbavení. Ale právě tak mohou být spokojeni ti, kdož toto
zneužívají k hospodářské trestné činnosti.
A jaká je současná situace? Dnes by nám ty ploty, které byly zrušeny po podivném předání
moci, kterému se říká sametová revoluce, záviděla celá Evropa.
Tehdy několik rozjařených blbečků tyto ploty s velikou slávou stříhalo a dnes evropské státy
takové ploty urychleně stavějí...
Před časem jsem napsal „Malé zamyšlení nad – nejenom naší – armádou“,
nyní jsem to ještě trochu upravil …
Malé zamyšlení nad – nejenom naší – armádou
Napřed několik statistických údajů:
Počty vojáků někdejší Československé armády se pohybovaly od 150 000 do téměř 300 000.
Zatímco předválečná armáda měla 230 000 vojáků, k lednu 1946 jich bylo 187 000.
Největšího počtu dosáhla naše armáda v polovině 50. let - 297 500 osob.
Ve druhé polovině 50. let se s dočasným zklidněním mezinárodní situace opět počty vojáků
snížily na 180.000 vojáků.
V polovině 60. let byla převedena pohraniční a vnitřní stráž od ministerstva vnitra k
ministerstvu obrany a počet vojáků v roce 1966 dosáhl 220 000.
V roce 1969 byl počet vojáků snížen na 214 000.
V lednu 1989 měla Československá armáda téměř 200 000 příslušníků.
Po roce 1989 byla zkrácena vojenská základní služba z 24 na 18 měsíců a byl přijat zákon
o civilní službě. V důsledku těchto změn a masového odchodu vojáků z povolání ze
služebního poměru klesl skutečný počet vojáků k říjnu 1990 na 150 000, i když tabulkové
počty předpokládaly téměř 190 000 funkčních míst.
A v lednu 2015 měla armáda České republiky 20.000 vojáků.
Snížení počtu našich vojáků bylo zdůvodněno tím, že jsme v NATO, které by nás
ochránilo a vlastní velkou armádu tedy vůbec nepotřebujeme. Uvažují-li tak všechny vlády
členských zemí NATO – kromě USA – není to asi zcela v pořádku.
S těmito údaji o počtu našich vojáků – hlavně s tím posledním – zvláštně kontrastují
některé údaje, které se dozvídáme v poslední době v souvislosti s problémy okolo tzv.
muničních skladů.
V české republice je několik desítek soukromých firem, které mají oprávnění obchodovat
s vojenským materiálem, zbraněmi, municí a výbušninami. Problém je ovšem v tom, že nikdo
neví, kde všude jsou takové muniční sklady a co v nich vlastně je skladováno. Takových
skladů jsou určitě desítky, možná i stovky.
Namátkou můžeme uvést firmu Multiagro, v jejímž skladu ve Slatině, který je umístěn
v nenápadném a nezajištěném bývalém zemědělském areálu, se nachází minimálně 50.000
ručních zbraní, miliony kusů munice, 100.000 ručních granátů a tuny výbušnin. Některé
z těchto firem prodávají i děla, tanky a obrněná vozidla. O muničních skladech ve Vrběticích
snad ani není třeba se zmiňovat.
Jeden jediný takový soukromý sklad by byl schopen vyzbrojit několikanásobně větší počet
vojáků, než má Česká armáda.
Vůbec ani nechci pomýšlet na to, co by nastalo (věřme, že to nikdy nenastane), kdyby
statisícům členů muslimské invazní armády, kteří se zatím Evropou přesunují neozbrojeni
a Českou republiku ponechávají stranou svých hlavních tras, byl vydán příkaz ozbrojit se
v těchto muničních skladech.
V souvislosti s výše uvedenými fakty, napadla mne ještě jedna zajímavá otázka.
Jak to ti – dnes neustále pomlouvaní – komunisté mohli dokázat ?
Jak mohli vydržovat tak velikou armádu, která nejenom, že hlídala hranice, ale byla
kdykoliv připravena pomáhat při živelných událostech i na jakémkoliv úseku
hospodářství?
A nejenom to !
Jak mohli zajistit práci všem svým občanům?
Jak mohli zajistit, že lidé vydělávali tolik, aby každý mohl vyžít?
Jak mohli postavit továrny v každém městě?
Jak mohli elektrifikovat a plynofikovat zemi?
Jak mohli nastavět vodní a tepelné elektrárny?
Jak mohli postavit nemocnice a zdravotnická střediska a zajistit bezplatnou zdravotní péči?
Jak mohli nastavět tolik bytů posměšně nazývaných králíkárny pro lidi, které ale dnes mají
hodnotu milionů?
Jak mohli zajistit levné nájmy?
Jak mohli zajistit levné energie?
Jak mohli zajistil opravdu bezplatné školství na všech stupních?
Jak mohli vybudoval školní budovy s tělocvičnami, hřišti a jídelnami?
Jak mohli vybudoval v obcích vodovody?
Jak mohli vybudovat v obcích kina, knihovny, kulturní domy, požární zbrojnice, obchody?
Jak mohli vybudoval pionýrské domy a staral se o aktivity mládeže ve volném čase?
Jak mohli postavit rekreační zařízení?
Jak mohli poskytovat pracujícím rekreace na zotavenou zdarma?
Jak mohli postavit zimní stadiony, fotbalové stadiony, sportovní haly, plovárny a jiná
sportovní zařízení?
Jak mohli vybudoval bezprašné cesty tak, aby bylo spojení do každé vesnice?
Jak mohli stavět dálnice?
Jak mohli vybudovat elektrifikované železniční tratě?
Jak mohli zajistit levné autobusové spojení do každé vesnice od rána do půlnoci?
Jak mohli poskytovat slevy na dopravu pro studenty a pracující?
Jak mohli zajistit soběstačnost ve výrobě potravin?
Jak mohli zajistit, že potraviny byly kvalitní?
Jak mohli zajistit, že věci pro malé děti byly za směšné nízké ceny?
Jak mohli zajistil, že nebyli bezdomovci?
Jak mohli dával nevratné půjčky rodinám na koupi zařízení a stavbu rodinných domů?
Jak mohli poskytovat mladým rodinám nenávratné a novomanželské půjčky?
Jak mohli vybudovat telekomunikační systémy, rozhlasové a televizní vysílání?
Jak mohli zajistil, aby se lidé nebáli chodit v noci po městech a vesnicích a cítili se bezpečně?
Jak mohli toto vše dokázat a přitom mít vyrovnaný státní rozpočet?
Jak je možné, že neměli žádné dluhy?
Jak je možné, že po jejich čtyřicetileté vládě nezbyla republika zadlužená,
ale naopak měla po světě pohledávky?
M.S.
Otázku na současný stav, kdy po čtvrtstoletí vlády kapitalismu je majetek státu rozkraden,
bezdomovci, loupeže a vraždy jsou běžným jevem a dluh dosahuje astronomické výše,
(k 1.5.2015, 14:00 – 1 855 293 407 583 Kč) raději nepokládám ….
(Asi bych dostal odpověď, že za to mohou ti komunisté, kteří nahospodařili tak málo,
že se to již podařilo rozkrást – vystačilo to pouze na 25 let rozkrádání..)
Že by se tenkrát nekradlo? Kradlo se, ale když tehdy někdo ukradl pytel uhlí, tak po „listopadu“ někdo ukradl
celé doly, když tehdy někdo ukradl pytel cementu, tak po „listopadu“ ukradl celou cementárnu.