Zajímalo by mě, proč se v průběhu let měnila výrobní technologie a značení polních lahví? Mám ve sbírce několik variant, které popisuji dále. Jak to bylo s výrobci? Vyráběla je pouze Meva Roudnice nad Labem nebo i jiní? Popisované varianty jsem si pracovně označil typ I – IV.
Typ I:
- délka 205 mm, šířka 130 mm, hloubka 70 mm,
- technologie výroby - pravděpodobně kombinace postupného protlačování a tlakového formování (do formy, pomocí tlaku vzduchu nebo kapaliny), nenalezeny žádné švy nebo stopy po jakémkoliv jiném spojování; hrdlo s úchyty naraženo a pojištěno roztemováním hrdla lahve,
- značení: na hrdle - 1. řádek logo výrobce (Meva), 2. řádek armádní vlastnická/přejímací značka (zkřížené meče), 3. řádek rok výroby nebo přejímky (1955),
- další značení: na plášti červené razítko, písmena 123 nestejné velikosti v kruhu (3 o něco menší),
Typ II:
- délka 200 mm, šířka 130 mm, hloubka 70 mm,
- technologie výroby - pravděpodobně kombinace postupného protlačování a tlakového formování (do formy, pomocí tlaku vzduchu nebo kapaliny), nenalezeny žádné švy nebo stopy po jakémkoliv jiném spojování; hrdlo s úchyty naraženo a pojištěno roztemováním hrdla lahve, na hrdle se zdají být stopy po obrábění??
- značení: žádné
Typ III:
- délka 208 mm, šířka 130 mm, hloubka 70 mm,(vč. svarů)
- technologie výroby - vyrobeno ze dvou polovin (lisování do formy) a obvodově svařeno - svar nezabroušen; hrdlo s úchyty naraženo a pojištěno roztemováním hrdla lahve,
- značení: žádné
Typ IV:
- délka 207 mm, šířka 130 mm, hloubka 70 mm,(vč. svarů)
- technologie výroby - vyrobeno ze dvou polovin (lisování do formy) a obvodově svařeno - svar nezabroušen, ale kvalitnější než u typu III; hrdlo s úchyty naraženo a pojištěno roztemováním hrdla lahve, na hrdle stopy broušení,
- značení: na hrdle pouze logo výrobce (Meva)
Materíál: u všech lahví hliník nebo nějaká slitina hliníku. Ohledně technologie výroby je to spekulace, docela by mě ale zajímal postup.
Typy špuntů: korkové; plastové s úložným prostorem na tablety pro čištění vody (Dikacit) – jak šedé, tak hnědé barvy; plastové, umožňující příjem tekutin v ochranné masce M-10M. Připevnění špuntů buď provázkem nebo koženým řemínkem. Existovalo ještě další provedení špuntů?
Filcové obaly světle šedé a hnědé barvy, zapínání na druky, na zip nebo zavazování tkaničkou; značení pouze na látkové obrubě, bývá setřeno. Tady by mě též zajímalo, který typ je z jakého období?
Řemení: většinou je k vidění řemení se 4 rameny do pravého úhlu, na fotkách se vyskytuje řemení se 3 rameny po 120°. Většinou je černě lakované, ale asi existovala i přírodní varianta.
autor: L.D.