od z archivu » 13 zář 2014, 21:48
Byl jsem ve Škole leteckého dorostu v Chrudimi, ve specializaci palubního telegrafisty. Mimo dvou hodin denně příjmu morse, jsme měli k dispozici německý kořistní "morseschreiber". Byla to taková vyšší "bedna". Nahoru se vkládaly lepenkové kotouče ve velikosti gramofonové desky a také se podobně používaly, Morseznaky byly na kotoučích natištěny a čteny byly fotobuňkou. Kotoučů bylo několik, každý "vzdržel"asi půl hodiny. Jelikož to byl náš "denní chleba" využívali jsme ho v takové míře, že některé skupiny znaků jsme již znali nazpaměť. Na zkouškách jsme již perfektně odchytali "stodvacítku". Nejlepší přístroj na výuku morseovky byl náš učitel, poručík Horvát,který dovedl hodinu "hrát" ručně, při čemž se za hodinu "překlepl" 2-3 krát. Všechny tečky měl krátké jak mají tečky být a obdobně i čárky a mezery.