od z archivu » 14 zář 2014, 14:59
Také jsem byl v dorostu, ale v leteckém. Co vedlo mladé chlapce k tomu, aby se přihlásili na dva roky do školy se závazkem čtyřletého nadsluhování? Co vedlo rodiče nezletilých chlapců, aby podepsali revers, že souhlasí s nástupem syna do letecké školy s vědomím, že se jejich syn může zabít? Byla to poválečná euforie z osvobození od německé okupace, byla to snaha nás mladých chlapců vyrovnat, nebo se alespoň přiblížit k hrdinství našich letců v RAF a v SSSR.
Nastoupili jsme za podmínek, kdy nebyly žádné výsady pro posluchače škol leteckého dorostu, kdy nás po úspěšném absolvování očekávala "kariéra" délesloužícího poddůstojníka, bylo nám jedno, jaký budeme mít plat, chtěli jsme létat. Byly to léta dřiny v poddůstojnické škole, dřina na učebnách a trenažerech leteckého výcviku, praktický výcvik na palubě, dřina, dřina , dřina. Bylo o také vystřizlivění z efuorie, když se zabilo při havarii letounů osm kamarádů z předchozího ročníku. Bylo to odhodlání zůstat - když nám po havarii byla nabídnuta možnost odejít od leteckého výcviku bez sankce nadsluhování. Zůstali jsme všichni dokončili školu, odešli k bojovým plukům přešli i k Aeroliniím, námořní plavbě k dalším studiím a další službě bez ohledu na čas a dalšího nebezpečí. Vyplnil se i počet pravděpodobnosti, že každý šestý přinese létání tu oběť nejvyšší, vlastní život.
Setkávali jsme se na letištích s našimi kamarády a setkáváme se i dosud, kdy nás zbylo jen "sedm statečných". Budeme se v naší milé Chrudimi setkávat stále, dokud ten poslední nepoloží kytku k památnu "Těm kteří nedoletěli".
Postupně jsme získávali další vzdělání, včetné vysokoškolského, dosáhli jsme důstojnické hodnosti, které jsme ani nepředpokládali. Sloužili jsme v odpovědných funkcích v armádě, u aerolinií, včetně funkce hlavního navigátora pro západní polokouli, náčelníka štábu leteckého pluku, hlavního inženýra na palubě zaoceánské lodi.
Už jsme dávno veterány, zůstávají nám vzpomínky a setkávání s kamarády. Mysleli jsme to jinak, než myslí dnešní generace, která nepoznala okupaci, válku a osvobození. Kdyby to poznali byli by jako my. "Kdybych tisíc životů měl, vždy bych byl leteckým dorostencem!"