od z archivu » 14 zář 2014, 15:12
Dozorčí a strážní služba. Co k tomu napsat, někdy veselo a někdy šlo i o pobyt ve věznici. Jako myšák jsem nejdříve fungoval jako spojka, časem pomocník dozorčího roty a pak i jako stráž. Kdo kam půjde, určoval písař praporu. Nejdřív něco o spojce. Po BoRo či rozdělení služeb si nás nechal nastoupil deveťák a určil nám kdo má jaký okruh. Tenkrát nebyly mobilní telefony a voják fungoval jako holub:-)). V případě nutnosti běžela spojka domů za lampasákem a sdělil mu novinu. Služba byla od 18 do6 hodin. S počátku to šlo, ale pak jsem raději šel do kuchyně. Dozorčí a jeho pomocník? To bylo celkem dobrý. Jako myšák-dozorčí i jako pomocník jsem prostál podstatný čas služby u stolu s telefonem. Jako dozorčí mazák? To se opakoval scénář rajónů. Pokud myši nestíhali, tak jsem si vyžádal povolení u deveťáka o posunutí večerky. O žádný šikan se nejednalo. To byla běžná praxe. Strážní služba? To bylo občas veselo. Jednou jsem jako myšák hlídal park techniky a nějak na mě dolehl spánek. Tak jsem si lehl pod stan-ten sloužil k výdeji stravy a krásně usnul:-)). Závodčí mě se střídajícím hledal asi hodinu. Největší borec byl písař Pavel. Ten se na Adamově-(muničák pro Chotusice- letci a pro nás- tankysty) opřel ve službě o strom, sundal si samopal a začal vyřezávat píšťalku a vesele si pobrukoval. Posaďáka vůbec neslyšel přijet. Ten vzal šišky a házel je po něm. Pavel si myslel, že padají ze stromu. Dostal pojeb, ale nic se mu vážného nestalo. Na Adamově to ušlo, vyfasovali jsme potraviny a sami si vařili. Každý podvečer k bráně strážnice přišla babka s batůžkem a v něm 3 piva. Výměnný obchod za jídlo. Nebylo to moc, ale 2 dcl piva potěšily. Mě se stala těžká situace, když jsem byl co by myšák vyvaděčem vězňů. Jednalo se starý basmany a místo procházky se mi rozutekli na roty. Přemlouval jsem je jako ježíška, ale oni, že prý budu sedět s nimi. Dopadlo to dobře:-)) Nikdy jsem nebyl jako služba na bráně či u zástavy, to bylo peklo! Za to vděčím Pavlovi prapornímu písaři, oba jsme místo dopoledne, jak bylo napsaný v povolávacím rozkazu, přišli do kasáren pozdě odpoledne 28.3. 1983. Nehledě na to, že bydlí jen 40 km ode mne. Po roce strážní služby jsem si nechal změnit zdravotní klasifikaci a měl jsem větší klid. Možné chyby prosím omluvte.