Pátrači,nezlobte se na mne,ale to co píšete,tak s Vámi nemůžu souhlasit.Působil jsem jako zástupce velitele pro týl,,i když jsem už 16.let v civilu,tak si pamatuji,že strava se musela připravovat stále,i když se neodebírala (bylo kratši období už si nepamatuji v kterém roce,kdy vojáci ZS mohli po přečtení denního rozkazu opustit kasárna v civilním obleku) a tudíš se stávalo,že nečekali na odběr večeře a odcházeli na vycházky a v kuchyni zůstavala strava.Na můj dotaz u nadřízených i u právníku mne bylo řečeno,že voják má nárok na stravu.A jestli i odebere a nebo neodebere je jeho vlastní vůle.Služné-neboli reluty,se vojákům vydávaly při ŘD,KVOP a nebo při služebních cestách.Jinak mne fascinuje Váš pojem že písemně odmítli odebírat stravu,za 22 let služby vojáka s povolání jsem se s tímto pojmem nesetkal.Říci mi toto,tak bych je předal vojenskému prokurártorovi-důvod vzpoura.Ale stalo se mi nejednou že absolventi VKVŠ mi řekli,že nemají hlad.Moje jediná odpověď zněla"To je Vaše věc.Vy jste povinni stravu odebrat,a tak si i odeberete co si s ní uděláte je Vaše věc"A to jsem měl mezi nimi i jednoho dnešního poslance,a několik dnes vysoko postavených lidí.A s některými si dodnes píši.
Jinak o politických vězních to je další věc.Můj názor na politruky je ten,že nebyli mezi důstojníky nikdy oblíbení.V 70 letech jsem co by velitel tankové roty měl na rotě vojáky různych smyšlení od různých kriminálníku (např.12 let v Leopoldově) přes kněze a nebo lidi,kteří prožili 12 a více let v západní Evropě (většinou odešli s některým s rodičů jako děti)a do republiky se vrátili z různych důvodu a první co po návratu bylo že rukovali na vojnu.Tito lidé uměli jazyky a na VVP Boletice poslouchali"Imperialistické zprávy"Osobně jsem o 3 dny dříve věděl že SSSR vpadl do Afganistánu.Dodnes si pamatuji když mi uvedený voják-emigrant říkal:Soudruhu nadporučíku Rusi vpadli do Afghanistánu jako k nám v roce 1968",tak mu říkám co to rozšiřuješ za fámu,a tak mi říkal německou stanici co to říkala.A takových historek je spousta.Vždy záleželo jak daný velitel pracoval s podřízenými vojáky.Nikdy jsem si na vojáka nestěžoval na VKR za jeho politické názory.Nejhorší bylo,že tito vojáci nesměli chodit do stráže,a pod.a tím za ně trpěli ostatní vojáci .
Po odchodu do zálohy jsem si objel celou zápaní Evropu a osobně co mne fascinovalo,bylo to že nejukázněnější vojáky (chování na vycházkach )jsem viděl ve Švýcarsku.Fascinovalo mě třeba v Dánsku v Kodani kde jsem se v kavárně bavil s jedním mladým člověkem a padla otázka,zda byl na vojně.On mi řekl že né a na mou otázku proč,mi odpvěděl,že jako student střední školy byl trestán za nějaké šikanování.
Myslím si že u předlistopadové armády by méně znamenalo více.A také hodně škody nadělali politruci a jejich různí přisluhovači.Dodnes jsem nepochopil poč bylo PŠM u mužstva a MLP u důstojníku a praporčíku,když 90% lidí to nezajímaloa měli k tomu odpor.K tomu jedna perlička.V roce 1987 jsme měli velitelsko štábní cvičení na VVP Boletice-kdo to zná statek Podvoří na cimře nás spalo asi 20 důstojníku. Na jednou když jsme usínali se na stolku rozehrálo rádio a ozvala se znělka "zde svobodné československé rádio Hlas Ameriky.Na jednou jako když utne všichni zmlkli a předsírali spánek.Nenašel se nikdo,kdo by to vypnul,a dodnes nevím kdo to tam dal.No ale i takový byl vojenský život!!