od čet.Vladyka » 11 lis 2014, 00:10
Přidám pár postřehů z mé vojenské služby. Kuchařům jsem jejich práci vůbec nezáviděl, byla nekonečná a nevděčná :). Ale kamarádit s kuchařem se vyplatilo.
Ani já jsem se na vaření aktivně nepodílel, ale škrábání brambor mě samozřejmě neminulo - pokud si dobře vzpomínám, tak běžně od 22:00 do cca 2:00. S příborovým nožem, který jsme k tomuto účelu fasovali to moc rychle nešlo a odpad byl až trestuhodný. Měli jsme na útvaru k tomuto účelu i "škrabku" na elektriku, ale nikdy jsem to v provozu neviděl. Prý kvůli velkým ztrátám na bramborách při škrábání. Škoda, že toho, kdo takto rozhodl nenapadlo, že v půl druhé v noci nikdo svědomitě brambory škrábat nebude a každý bude koukat už být na bidle - co se mohlo ušetřit brambor :)
Čerstvý chléb jsme nikdy nedostali. Žertem nám náčelník v kuchyni tvrdil, že bychom se moc nadýmali :D. Důvodem byly "železné" zásoby, které musely u útvaru být pro "případ války". A tak čerstvý chléb šel do zásob a uleželý do kuchyně.
Občas se u útvaru vařilo v polních kuchyních. Čaj byl cítit kouřem a stejně tak chutnal.
Asi každý vzpomíná na UHO a UČO - Univezální Hnědá nebo Červená Omáčka plus sekaný potrubí, atomkaše s párkem a další speciality. Kdo měl pak ještě hlad, byl u výdeje k dispozici ještě nakrájený chléb v přepravce. Hlady tedy u nás asi nikdo netrpěl.
I když se to asi nezdá, kuchařina na vojně byla věda. A jako na všechno, i na toto byly vydány patřičné příručky. Pár jich mám a rozsahem se směle vyrovnají příručkám na obsluhu složitých technických zařízení :)
Takže závěreční poděkování Pepy-Kobyly je zcela na místě a zasloužené. A já se k němu připojuji ;)