od Arm Gen VACEK » 29 srp 2014, 19:47
Byl jsem v tu dobu pouze náčelníkem štábu sušické divize, takže některé informace jsem měl pouze ze sdělovacích prostředků. Z pozdějších vyšších funkcí jsem však měl možnost blíže poznat existující režim v letectvu a PLRV. Sám nevěřím tomu, co se dnes objevuje ve sdělovacích prostředcích. Všechno z té tragédie bylo samozřejmě zdokumentováno. Já nevlastním žádný archiv, ale některé argumenty, které si pamatuji, mohou snad svědčit o dnes hlásaných výmyslech některých pánů redaktorů, kteří v tu dobu ještě ani nebyli na světě a proto sami musí tvrdit, že vše získali z armádních archivů. Pro přelety nad našim územím byly pochopitelně stanoveny koridory pro civilní letectvo. Výška letu byla stanovena asi nad 8000 m. Rozptyl trosek odpovídal pádu tohoto dopravního letounu asi z výšky 9.000m. Pokud je mi známo, nebyla v tomto prostoru žádná palebná postavení PLRV, protože to ani vojenské záměry nevyžadovaly. Není mi známo, že by PLRV někdy provádělo jakékoliv střelby na území naší republiky. K tomu se jezdilo na cvičení až do SSSR (do Astracháně), kde jsem i párkrát osobně byl. Jištění raket proti jakémukoliv náhodnému odpálení bylo spolehlivé. Závěr šetření stanovil s největší pravděpodobností výbuch trhaviny v zavazadlovém prostoru letounu. Prostor pádu letounu po havárii zabezpečoval a likvidaci z velké části prováděl pluk civilní obrany z Varnsdorfu. Jako NGŠ jsem byl později odpovědný i za obranu vzdušného prostoru republiky. Americkými letci, působícími na území SRN, docházelo občas k narušování našeho vzdušného prostoru i na hloubku 10-20 km. Přesto je nikdo neměl zájem sestřelovat raketami. V pohotovosti byly stíhací letouny, které při jejich přiblížení ke SH vzlétly a doprovázely je souběžným letem v našem vzdušném prostoru. Narušení vzdušného prostoru se řešilo i přes mnohdy vypjatou situaci na pravidelných setkáních vojenských komisí. Není mi známo, že by došlo při narušení prostoru k jakýmkoliv tragickým událostem. To mě opravňuje i k tomu, abych současné tvrzení o sestřelení jugoslávského civilního dopravního letounu u Srbské Kamenice prostředky ČSLA považoval za tendenční a nevěrohodné.