od Arm Gen VACEK » 29 srp 2014, 17:08
Dovolím si pouze upřesnit to, co jste vzpomněla v úvodu svého dotazu. V roce 1985 jsem byl velitelem Západního vojenského okruhu, v r. 1987 NGŠ a 3.12.89 jsem byl jmenován ministrem vlády ČSSR a pověřen řízením federálního ministerstva národní obrany. Funkci jsem převzal po armádním generálovi Milánu Václavíkovi.
Každé výběrové řízení vojáků, kdykoliv a kdekoliv prováděné, musí splňovat zásadní podmínku- získat lidi, kteří chtějí sloužit a mají k tomu potřebné fyzické, intelektuální, psychické a morální předpoklady a jsou ochotni dále se zdokonalovat. S dříve získanými zkušenostmi dnes mnozí bývalí vojáci už pouze dosluhují a nemohli být tak neschopní, když mnoho z nich se propracovalo dnes do generálských hodností. Do poddůstojnického a praporčického sboru jsou jistě přijímáni i bývalí vojáci základní služby, kteří ji úspěšně zakončili a v jejím průběhu získali dostatečnou praxi i kladný vztah k vojenské službě. Bylo by neuspokojivé při rekrutačním řízení toho nevyužít. Jistě lépe než já víte, že nemalou roli sehrává i nabízené finanční ohodnocení a jiné materiální zabezpečení, které bývá dosti ovlivněno i úrovní nezaměstnanosti.
Výcvik vojáků základní služby nemohl být nikdy zbytečností. Ale musel být prováděn efektivně a svým způsobem být přitažlivý pro vojáky. To záleželo především na velitelích, kteří výcvik vedli. Ne vždy však jeho úroveň splňovala tehdejší naše požadavky.