Československo vs. Maďarsko

[z archivu]

Zdravím, v odtajněných archivech StB, konkrétně např. Zprávách o bezpečnostní situaci v ČSSR se nacházely i části ve kterých jsou zmíněny aktivity některých příslušníků maďarsky mluvící menšiny (zejména na jižním Slovensku), směřující k podněcování občanské nespokojenosti ... tyto osoby měly mít propojení na cizí státní moc.

Vnímal to tehdejší stát jako hrozbu? Existovaly plány jak zabránit vojenskou silou případnému narušení suverenity a územní celistvosti jejichž původcem by byl náš jižní spojenec z VS, nebo tyto snahy vzhledem k tehdejší geopolitice nebyli považovány za bezpečnostní riziko?

Když nás po roce 89 Gorbačov hodil do sféry vlivu západu, tyto osoby zůstaly nadále aktivní a začali se angažovat i politicky. Jak to bylo vnímáno armádou v tomto období?

A na závěr otázka která jde možná mimo vás, jak se k tomu stavěla armáda SR po rozdělení federace, počítalo se s něčím takovým?

Děkuji.

[Arm Gen VACEK]

Nemohu popírat, že by StB nesledovala i takové otázky, jakými byla určitá aktivizace občanů maďarské národnosti na jižním Slovensku. Ve funkcích, které jsem v 80. letech zastával v ČSLA jim však žádná pozornost nebyla věnována. Možná i proto, že se řešily jiné, důležitější záležitosti mezinárodního významu ve vojenské oblasti (vídeňská jednání o snížení počtů konvenčních zbraní, stockholmské usnesení o transparentnosti větších cvičení atd.). Počínání maďarských občanů nebylo hodnoceno jako nějaká hrozba pro stát, i když více mohlo být vnímáno představiteli Slovenské socialistické republiky. Není mi známo, že by pro tuto situaci existovaly nějaké plány pro činnost našich ozbrojených sil. Upřímně řečeno, v případě potřeby a dobré znalosti kompetentními orgány situace na vlastním území, by se dala taková operace připravit i za 48 hodin.Možná maďarští občané spoléhali i na pomoc ze zahraničí, kterou by jim asi měla poskytnout MLR. Byl by to pro ní však jen těžko řešitelný úkol, kterému by odpovídala i nezbytná preventivní opatření Varšavské smlouvy.

Před rozdělěním ČSFR jsem se jako ministr obrany setkal i s předsedou vlády SR Vladimírem Mečiarem. I když se to možná nebude někomu líbit, jeho záměry k řešení situace s maďarskými občany na jižním Slovensku měl nenásilnou formou připraveny a jednalo se pouze o administrativní změnu okresů ve zmíněné části SR.

Jednání M. Gorbačova bylo v tu dobu velmi nepředvídatelné, ale umožňovalo mnoha vlivným občanům, kteří se s určitým předstihem dozvídali o předpokládaném dalším vývoji mezinárodních vztahů, využít toho ve svůj osobní prospěch.