Štáb SOS Varšavské smlouvy a SskSV v ČSSR

[z archivu]

Dobrý den pane generále,

moc Vám děkuji za Vaši velmi zajímavou odpověď týkající se představitelů VS a OS SSSR. Nedomnívám, se, že by ještě dnes mohl chtít někdo zneužít Vaše tehdejší služební kontakty proti Vám. I když staré přísloví praví "srážka s blbcem je horší než srážka s vlakem", takže máte možná trochu pravdu. Mě to však nedá, abych na Vaši poslední odpověď nereagoval. Málo se ví, že velitel Střední skupiny sovětských vojsk v ČSSR genplk. Viktor Jermakov (1984 až 1987) byl krátce předtím od května 1982 do listopadu 1983 velitelem 40. sovětské armády - oficiálně Omezeného kontingentu sovětských vojsk v Afghánistánu. V roce 2009 varoval před současnou vojenskou operací v Afghánistánu, kde si početná sovětská armáda nedokázala za 10 let poradit. Také máte pravdu v tom, že byl na rozdíl od svého nástupce genplk. Vorobjova zván na slavnostní shromáždění ke Dni ČSLA v říjnu a na shromáždění ČSLA při výročí osvobození v květnu za účasti ministra národní obrany arm.gen. Milána Václavíka, vedoucího oddělení státní administrativy ÚV KSČ Vladimíra Blechty, náčelníka VKPR genpor. Jiřího Nečase a dalších představitelů většinou z okruhu generálního tajemníka ÚV KSČ a prezidenta ČSSR Gustáva Husáka. Zřejmě k němu měli jako k bývalému veliteli sovětských vojsk v Afghánistánu větší respekt, což také může o něčem vypovídat. Velitelem SskSV v ČSSR byl v letech 1979 až 1980 také pozdější ministr obrany SSSR maršál Dmitrij Jazov. Podobně i dva hlavní veliteké SOS členských států VS byli předtím veliteli Skupiny sovětských vojsk ve Východním Německu - maršál Viktor Kulikov (1969 až 1971) a arm.gen. Pjotr Lušev (1985 až 1986). Zajímavé také je, že hlavní velitel Spojených ozbrojených sil členských států Varšavské smlouvy byl současně prvním náměstkem ministra obrany SSSR, tedy jeho přímým podřízeným a náčelník štábu Spojených ozbrojených sil členských států Varšavské smlouvy byl současně zástupcem náčelníka generálního štábu ozbrojených sil SSSR a prvního náměstka ministra obrany SSSR, tedy také zástupce přímého podřízeného ministra obrany SSSR. Třetím prvním náměstkem ministra obrany SSSR byl vrchní velitel pozemních vojsk SSSR, kterým byl v letech 1989 až 1991 arm.gen. Valentin Varennikov (rovněž jeden z vojenských velitelů v Afghánistánu). To jednoznačně dokládá podřízenost velení vojsk Varšavské smlouvy ministru obrany SSSR. U nás také působil starší představitel hlavního velitele Spojených ozbrojených sil členských států Varšavské smlouvy u ministra národní obrany ČSSR (při MNO ČSSR), kterými byli v době, kdy jste byl velitel ZVO a NGŠ genplk. Ivan Vološin, genplk. Nikolaj Zotov a poslední genplk. Kondakov. Dva z nich genplk. Vološin a genplk. Zotov byli také zváni na slavnostní shromáždění ČSLA stejně jako velitel SskSV genplk. Viktor Jermakov.

Tentokrát pane generále spíše doplňuji Vaši předchozí odpověď. Přesto bych se Vás ještě rád zeptal jaké bylo postavení staršího představitele HV SOS VS při MNO ? Z jakého důvodu již neměli genplk. Kondakov a genplk. Vorobjov takový respekt jako jejich předchůdci, dále jestli byl s velitelem SskSV v ČSSR z představitelů ČSLA nejčastěji ve služebním kontaktu náčelník HPS ČSLA a poslední věc jaký byl Váš názor na generály Vološina, Zotova, Kondakova a Varennikova, pokud jste s nimi přišel do služebního kontaktu ?

Děkuji.

Historik

[Arm Gen VACEK]

Vynasnažím se odpovědět tak, jak mně se jevila generalita, na kterou se ptáte. a při tom je třeba brát v úvahu i to, že při vztazích záleželo i na finkci, kterou jsem při tom zastával.Stěžovat si vůbec nemohu, protože i představitelé HV SOS u MNO mi udělovali při větších cvičeních dosti prostoru k tomu, abych zcela otevřeně své názory na výzbroj, výcvik aj. záležitosti mohl vyjádřit, i když jsem byl jenom velitelem divize. Samozřejmě s vyššími funkcemi se i možnosti zvětšovaly. Věřit mi nemusíte, ale nebylo to nějaké patolízalství a většinou velmi kritické hodnocení toho, co nám vadilo.Gen V. Jermakov nebyl jediným sovětským generálem, který později sděloval své poznatky a zkušenosti i Američanům o téměř beznadějné snaze docílit tam vítězství (a snad si nemyslíte, že ukončení současné boj. činnosti bude úspěšné a při tom nebylo vůbec laciné!). Pro mě byla nejzajímavější informace od sov. generality, že než tam sověti šli vojensky, bylo doporučení OS SSSR politbyru UV KSSS jednoznačně negativní. Stanovisko přednesl tehdejší NGŠ OS maršál Ogarkov a to byl hlavní důvod jeho odvolání z funkce (přikrytý záminkou sestřelení civil. dopr. letounu).

Byl bych rád, kdybyste správně pochopil, že mně vůbec nešlo, jestli byl vícekrát pozván prezidentem či jinými činiteli. Také mně byly takové pocty prokazovány. Bylo by zdlouhavé vysvětlovat Vám nějaké nepodstatné souvislosti s tím spojené.Nepřičítal bych to však jejich účasti v bojích v Afghánistánu. Znovu opakuji, vážím si nejvíce toho, že přes neúspěchy nepožadovali sověti ani nějakou symbolickou účast jednotek ČSLA v této válce! Že sověti do funkcí MO nebo HV SOS VS ustanovovali generály před tím působícími v NDR bylo také normální (nejsilnější uskupení sov. vojsk, trochu modernější i boj. technika a především vlastnictví JZ atd- vždyť to byl předpokládaný směr hlavního úderu v obranné i útočné operaci). Nesnažte se hledat, proč a jak smysluplné byly vztahy podřízenosti či nadřízenosti mezi hlavními funkcionáři OS SSSR a generalitou HV SOS VS. Jednoznačně a bez zkreslování museli být nejvýše postavenými funkcionáři právě z OS SSSR. Vždyť síly, prostředky i rozhodující politická linie byla sovětská. Musíte ovšem přiznat, že stejně to fungovalo i v NATO, i když USA dovedly lépe totéž dokázat a přikrývat "demokratickým způsobem rozhodování".A v tom úspěšně pokračují i nyní. Snad Vám postačí zmínka o těch, na které se ptáte, alespoň o gen. Kondakovovi. Přes zvláštnosti politické situace té doby, byl solidní, vstřícný a nepochybuji, že se značným předstihem lépe informovaný než já o tom, kam všechno směřuje.

Vašich otázek bylo dost a tak jsem možná ne na všechny odpověděl. Na co se ptáte, je trochu obtížnější odpovídat písemně. Tím se ale vůbec nenabízím k dalším rozhovorům.