Ministři obrany zemí Varšavské smlouvy

[z archivu]

Dobrý den pane generále,

moc Vám děkuji za Vaši poslední opravdu vyčerpávající odpověď. Předně se omlouvám za některé nepřesnosti, které jsem zřejmě uvedl. Ani já nemám žádný vlastní archív a jak jsem zjistil tak i mnohé archivní materiály mohou být neúplné a nepřesné. Také si určitě nemyslím, že sám aktivně vyžadujete kladení otázek. Naopak jsem rád, že mi na dotazy odpovídáte poměrně rozsáhle. K Národní lidové armádě NDR bych doplnil, že vznikla teprve v roce 1956 a začínala opravdu jako profesionální armáda. V Maďarsku po událostech z konce roku 1956 začala vznikat prakticky nová armáda, která také začínala na profesionálním základě. Později tomu již bylo u obou armád samozřejmě jinak a je jen moje chyba, že jsem si to při psaní dotazu neuvědomil. Ještě bych se jednou vrátil ke zbývajícím vojenským osobnostem ostatních zemí Varšavské smlouvy z let 1987 až 1990, které jsem posledně neuvedl protože těch jmen bylo opravdu hodně. Předně by mě zajímal Váš názor na polského prezidenta arm.gen. Wojciecha Jaruzelského, dlouholetého polského ministra národní obrany. V Polsku byla armáda více nezávislá a přes jistou technickou zaostalost byla poměrně slušně hodnocená. Dokladem toho je i fakt, že Vojenská kontrarozvědka podléhala v Polsku jako jedinému z Východoevropských států Varšavské smlouvy výhradně ministerstvu národní obrany PLR. Také mi zajímá, zda jste se setkal s polským ministrem vnitra generálem zbraní Czeslawem Kiszczakem, který se stal v roce 1989 krátce předsedou polské vlády, a který byl původně jedním z velitelů a generálů polské armády. V NDR jsem se nezmínil o ministru národní obrany z let 1985 až 1989 arm. gen. Heinzi Kesslerovi, ale toho jste mi již uvedl sám ve své předchozí odpovědi. V NDR byl velitel Pohraničních vojsk současně náměstek ministra národní obrany a Pohraniční vojska NDR byla početně a technicky podstatně silnější než u nás. Také proto byli na našich západních státních hranicích nejčastějšími narušiteli právě občané bývalé NDR. Také ještě uvádím bulharského ministra národní obrany arm.gen. Dobri Džurova, se kterým jste se zřejmě také setkal. V roce 1989 se stal v Maďarsku náčelníkem generálního štábu maďarské armády genplk. Kalmán Lörincz, kterého jsem také opomněl uvést. V Rumunsku byl ministrem národní obrany v letech 1985 až 1989 genplk. Vasile Milea, který v prosinci 1989 tragicky zahynul, po něm nastoupil arm.gen. Nicolae Militaru, kterého v roce 1990 vystřídal arm.gen. Victor Stanculescu a náčelníkem generálního štábu rumunské armády se stal v prosinci 1989 genplk. Vasile Ionel. Možná jste se s někým z nich také setkal. Můžete pane generále ještě uvést Váš názor na zbývající uvedené generály ostatních zemí Varšavské smlouvy ?

Děkuji.

Historik

[Arm Gen VACEK]

Snad mi prominete, že začnu dnes trochu žertovně. Poprvé za uplynulých 50 let jsem rád, že VS měla tak málo členských států (oproti NATO). Kdybchom totiž všechny Vaše dotazy a moje odpovědi dali potom dohromady, byla by z toho snad i knížka. Jinak zvažujte svými dotazy to, na co jsem už upozorňoval, že totiž moje krátké působení ve vyšších funkcích mě nemůže opravňovat k jakémukoliv serioznějšímu hodnocení osob, na které se tážete.

Na W. Jaruzelského mám dobré vzpomínky již z mé funkce velitele karlovarské 20.msd. Při návštěvě v ČSSR byl ministrem Dzúrem směrován na ukázky výcviku, bojové techniky i běžného denního života vojáků právě k naší divizi. S neobvyklým, pozorným zájmem vše sledoval, vznášel dotazy, měl i připomínky, ale jeho počínání bylo uznalé, což od něho bylo námi bráno s úctou k jeho válečným zkušenostem. Sám jsem dovedl pro sebe i vyhodnotit, kdy nás pochválil více méně ze zdvořilosti. Druhé větší setkání s ním bylo asi v roce 1987, kdy jsem byl ve funkci velitele ZVO přizván do oficiální části delegace MNO gen.Václavíka. Osobně i mně udělil jako prezident PLR jedno polské vyznamenání. Dojmy stejně příznivé, žádné nadměrné okázalosti, přetrvávající autorita i u příslušníků PLA. S polským MV Kisczakem jsem se nikdy nesetkal. NGŠ MLR Lörincz byl dokonce mým spolužákem z VA-GŠ OS SSSR, vídávali jsme se tedy denně, mladší než já, s potřebnou autoritou v jejich učební skupině. Ve funkci NGŠ jsme se však potkali jen asi jednou (ale nemohu to s jistotou ani zaručit). Vzpomínání na rumunskou generalitu jsem Vám již vylíčil v předchozích odpovědích. Setkání, pokud k ním došlo u těch, na které se ptáte, bylo pouze letmé a zdvořilostní (např.v Moskvě při kulatějším výročí VS nebo Rudé armády). Pokud někde generály líčím zbytečně podrobně, potom tím nemíním udivovat, pouze dokázat, že si své názory a dojmy o nich nevymýšlím. Takto zbytečně podrobně popíši i své skromné znalosti o MNO BLR D.Džurovovi. Několikadenní zasedání NGŠ VS v BLR se uskutečnilo za jeho osobní účasti. Požíval značnou autoritu u své generality. Doslova postrachem pro ně byla jeho velitelská shromáždění. Jako milovník pěší horské turistiky prokládal tato shromáždění povinnými, asi 40 km dlouhými tůrami, na což mnozí vzpomínali ještě nějaký čas po jejich absolvování.Při jedné slavnostní večeři nám předložil k posouzení jejich nově vyráběné pivo. Následovala jeho slušná výzva, aby to posoudil někdo, jehož země má bohaté tradice pivovarnictví. Padlo to samozřejmě na mě. Doba na odpověď při naprostém tichu a očekávání byla několik vteřin. Ačkoliv nejsem dodnes znalec piv, ale rád se jich také napiji po dobrém obědě, tak jsem zvolil kompromis. Znovu jsem ochutnal a do ticha prohlásil, že není nejhorší, ale než to dotáhnou na úroveň našeho plzeňského, musí několik let počkat. Přítomnými přijato bez protestů a když jsme zakončili své shromáždění, přinesl mi nějaký vyšší důstojník k autu bedýnku jejich piva, kterou mi posílá ministr Džurov. Když jsem dal k posouzení v plen bulharské pivo u nás lepším odborníkům a znalcům, vyjařovali se o něm velmi pochvalně. "Zájmy vlasti" bychom však měli chránit vždy a za všech okolností!