Velení SskSV a JLA

[z archivu]

Dobrý den pane generále,

moc Vám děkuji za Vaše opět rozsáhlé a zajímavé odpovědi. Máte pravdu, že pokud by se daly dohromady mé dotazy a Vaše odpovědi vydalo by to na další knihu. Však jsem Vám již dříve psal, že pokud byste napsal podrobně všechny Vaše vzpomínky můžete opravdu vydat knihu pamětí ve značném rozsahu. Pobavilo mě, když mi píšete, že jste poprvé rád, že měla Varšavská smlouva poměrně málo členů. Přesto jsem si dokázal ještě jednu armádu socialistických zemí východní Evropy najít. Jedná se o Jugoslávskou lidovou armádu, i když ta nepatřila do struktury Varšavské smlouvy. Přesto považuji tehdejší Jugoslávii za zajímavou zemi a bylo by škoda při těchto dotazech opomenout její armádu. (Albánii a Mongolsko již opravdu vynechám). Tady zřejmě došlo k možným kontaktům s velením JLA až v roce 1990. Vzhledem k tomu, že již krátce nato na jaře 1991 došlo k rozpadu tehdejší mnohonárodností Jugoslávie, musela se logicky rozpadnout i tehdejší poměrně silná JLA. O následném mnohaletém válečném konfliktu, který pak pokračoval v různých obdobích na různých místech prakticky na celém území bývalé Jugoslávie je toho známo hodně. V Jugoslávii byli ve velení JLA v době Vašich vrcholných funkcí v ČSLA ministr obrany SFRJ admirál Branko Mamula (1982 až 1988 a předtím 1979 až 1982 náčelník generálního štábu JLA) a jeho nástupce arm.gen. Veljko Kadijevič (1988 až 1992), náčelník generálního štábu JLA genplk. Blagoje Adžič (1989 až 1992), ministr vnitra SFRJ genplk. Petar Gračanin (1989 až 1991), který byl předtím v letech 1982 až 1985 náčelník generálního štábu JLA. K velení JLA patřil také náměstek ministra obrany SFRJ admirál Stanislav Brovet (1988 až 1992) a další. Setkal jste se pane generále v roce 1990 ve funkci ministra obrany s někým z nich ?

Také bych ještě rád doplnil jména náčelníků štábu Střední skupiny sovětských vojsk v Československu, kterými byli genpor. Anatolij Ovčinikov (1990) a genmjr. Grigorij Propaščev (1990 až 1991). Jeden z nich tedy podle Vaší minulé odpovědi u nás zůstal do roku 1993. Posledním náčelníkem Politické správy SskSV byl také genpor. Boris Šarikov (1989 až 1991). K velitelům kontingentu sovětských vojsk (40.armády) v Afghánistánu, který se později také stal jedním z velitelů sovětských vojsk ve východní Evropě byl v letech 1986 až 1987 genplk. Viktor Dubynin, který se následně stal v letech 1989 až 1992 posledním velitelem Severní skupiny sovětských vojsk v Polsku. Za zmínku stojí ještě arm.gen. Matvej Burlakov, který byl v letech 1988 až 1990 posledním velitelem Jižní skupiny sovětských vojsk v Maďarsku a poté v letech 1990 až 1994 posledním velitelem Západní skupiny sovětských vojsk (od roku 1991 ruských vojsk) v tehdy již sjednoceném Německu. Zajímavou osobností byl také první náměstek ministra obrany SSSR a vrchní velitel pozemních vojsk OS SSSR arm.gen. Valentin Varennikov (1989 až 1991). Můžete pane generále ještě uvést Váš názor na tyto sovětské generály ?

Na závěr bych ještě rád uvedl, že se nám díky této sérii dotazů na ostatní armády Varšavské smlouvy podařilo "najít" dva Vaše spolužáky ze studia na VA OS SSSR v Moskvě, kteří později tak jako Vy zastávali vrcholné funkce ve svých armádách, což považuji za zajímavý historický poznatek. Ještě bych k minulé odpovědi doplnil, že 1.ZMNO byl za Vás v roce 1989 krátce také genpor. Líška. Také jsem rád za Vaše doplnění posledního VPL na Velvyslanectví SSSR v Praze v minulé odpovědi, který naopak zase mně zcela "unikl".

Děkuji.

Historik

[Arm Gen VACEK]

Tentokrát budu asi velmi stručný. Kontakty s jugoslávskými vojáky z povolání jsem neměl. Když politicky existovala značná izolace, tak stejné to bylo i ve vztazích vojenských. Mé ojedinělé zážitky existují pouze ze styku se všemi VLP v Praze, kdy v době mé působnosti ve funkci NGŠ měli za svoji vůdčí osobnost zvoleného právě jugoslávského plukovníka.Měl u všech potřebnou autoritu, schopný přednášet jejich požadavky, inteligentní, veselé povahy, dobrý organizátor jimi zvolených akcí. Tedy i mně se s ním jednalo bez jakýchkoliv problémů. Pouze jednou jsem měl příležitost potkat se s jugoslávským MO na oslavách výročí Dne vzniku Rudé armády v Moskvě. Letmý dojem příznivý. (jména obou zmiňovaných si už nepamatuji). Vzhledem k historickým událostem jsem však choval nesmírnou úctu k představitelům jejich armády.

NŠ SSkSV, kterého jsem uváděl jako funkcionáře, pověřeného vyrovnáním finančních záležitostí po odsunu sovětských vojsk, byl Vámi zmíněný generál Propaščev. O ostaních generálech téměř nic nevím a z mnohými z nich jsem se asi vůbec nesetkal.