Civilní obrana

[z archivu]

Dobrý den pane generále,

tentokrát bych se Vás rád zeptal na Civilní obranu ČSSR, která byla v době Vašich vrcholových funkcí v ČSLA podřízena FMNO. Civilní obrana vznikla v Československu v roce 1951 a spadala pod ministerstvo vnitra i s její vojenskou částí s pevnou velitelskou strukturou, vojenskými útvary a výzkumnými zařízeními. V roce 1961 bylo Civilní obraně zákonem vymezeno místo v obranném systému státu, ale dále zůstala v podřízenosti ministerstva vnitra. Stále více však docházelo k propojování vojenské a civilní složky Civilní obrany, protože poloha Československa vyžadovala stálou pohotovost celého systému. Tyto požadavky v roce 1976 vedly k převedení celého systému Civilní obrany do podřízenosti ministerstva národní obrany a změně velitelské struktury podle vojenských norem. Velitelem Civilní obrany ČSSR byl jmenován zástupce ministra národní obrany genpor. Antonín Brabec (1976 až 1977), genplk. Josef Marušák (1977 až 1990), genmjr. Josef Eršek (1990 až 1991) a genmjr. Pavel Pašek (1991 až 1992). Vojenské jednotky Civilní obrany ČSSR se reorganizovaly do 4 pluků s vlastní výcvikovou základnou o síle 3 100 vojáků. FMNO vytvořilo vojenské jednotky Civilní obrany určené k odstraňování škod ve městech a závodech. Tyto útvary však měly v ČSLA pověst "druhořadých" vojenských jednotek, protože k nim byli často zařazováni branci se sníženou zdravotní schopností a vybavení jednotek CO bylo zastaralé. Jednotky CO procházely vlastními velkými cvičeními a pomáhaly s likvidací požárů a následků povodní. Podle Ženevské konvence se jednotky Civilní obrany musely zdržet veškerých aktivit, které by mohly být hodnoceny jako válečné úsilí. Vojáci jednotek CO měli být neozbrojeni, nebo mohli za účelem udržení veřejného pořádku disponovat pouze lehkými zbraněmi. Po roce 1992 se celý systém dosavadní Civilní obrany rozpadl, pluky CO byly zrušeny a vznikla Civilní ochrana podřízená opět ministerstvu vnitra.

V této souvislosti bych se Vás rád zeptal na to, zda bylo správné řešení podřídit Civilní obranu pod FMNO ? Předpokládám, že k tomu došlo po vzoru ostatních států Varšavské smlouvy, zejména Sovětského svazu a NDR, kde byla Civilní obrana součástí ministerstva obrany. Také by mi přišlo docela logické, kdy by funkci jednotek Civilní obrany plnily Lidové milice, které byly mnohonásobně početnější a byly rozmístěny teritoriálně na celém území Československa. Navíc byly jednotky LM vyzbrojeny pouze lehkými zbraněmi a jejich výstroj a technika odpovídala potřebám Civilní obrany. Podřízení LM pod FMNO by dávalo jejich existenci alespoň nějaký smysl, ale samozřejmě je mi jasné, že o tom vedení FMNO a ČSLA nerozhodovalo. Můžete k tématu Civilní obrany pane generále napsat Váš názor a zkušenosti ?

Děkuji.

Historik

[Arm Gen VACEK]

Vaše znalosti i v problematice CO jsou opravdu obsáhlé. Máte je dobře a kvalifikovaně nastudovány z dostupných archivů i jiných pramenů. Myslím si ale, že vaše praktické poznatky jsou zřejmě omezené a méně věrohodné. Já přiznávám, že v těch teoretických už nemám tak rozsáhlé znalostim jako Vy. Samozřejmě jsem poslání, org. strukturu i veškeré možnosti Civilní obrany musel znát. K tomu nejkvalifikovanějšímu přístupu jsem však měl, počínaje vojenským okruhem, svého zástupce pro Civilní obranu. Vůbec nemohu souhlasit s Vašim názorem, že útvary CO byly pouze nějakými druhořadými v rámci ČSLA. Vybavení těchto útvarů a jednotek bylo takové, aby mohly úkoly splnit. Že jejich technika byla poněkud zastaralejší, to je možné přiznat. Dnes, kdy AČR nemá už ani tu techniku zastaralou, o tom je zbytečné polemizovat. Změna podřízenosti CO od FMV k FMNO byla podle mně dobrá, což bylo možné od začátku registrovat. Jestli to byl nějaký výmysl velení VS nebo přímo velitelství OS SSSR, tak je možné to také pochopit. Vždyť každý vojenský pakt, má-li k něčemu sloužit, musí mnohé měnit (snad Vám nemusím připomínat, co se děje dnes v EU, kdy nařizuje i to, jak mají vypadat jitrnice nebo banány!). Správně poukazujete na to, kolik prospěšné práce prováděla CO pro civilní sektor a tím pro občany při všech možných kalamitách. Myslím si, že nepřesné údaje máte i o složení a počtech útvarů a jednotek CO. Útvary CO byly i svojí dislokací předurčeny k rychlému zásahu na najvíce ohrožených místech. V K.Hoře- pro nezbytnou pomoc v případě katastrofy pro Prahu a Středočeský kraj , v Bučovicích- Brno a kraj Jihimoravský, ve Varnsdorfu- pro Ústí n.L. Počty těchto útvarů byli kolem 800-1200 osoéb. Nevím, zda jste se dopracoval i takových zařízení, jako byla Výcviková a školící základna v Bohdanči, KCHL (kádrové chem. laboratoře) a vojskové štáby v každém okresu, ve všech krajích ŠTK, sklady CO pro zmobilizované pluky CO, štáby CO se staraly o přípravu nevojenské části osob, zařazených do civilních jednotek, existovaly základny v NH, do CO byly zařazeny záchranné složky (potápěči, kynologové, Horská záchranná služba, ČSČK, Chemické a veterinární laboratoře), k průzkumu školeny Mob. skupiny analytického zjišťování (MSAZ - v každém okrese dvě), v okresech byly Oddíly lékařské pomoci (OLP)- v každém 3-5 , kde jádro bylo tvořeno z odbor. lékařů a každý OLP měl asi 7 zdrav. družin, každá o síle 21 osob, Obdobné byly i Oddíly veterinární pomoci (OVP), v nichž byli zařazeni veterináři, zootechnici atd. Samozřejmě to není všechno a je zbytečné, abych dále pokračoval ve výčtu.

Lidové milice (LM) byly předurčeny k jiným úkolům- chránit objekty státních podniků, důležitých komunikačních uzlů a provoz v nich při válečném nebezpečí či přímo ve válce, a navíc nelehký pro ně úkol k likvidaci nepřátelských výsadků na našem území. Měly nejen lehkou techniku.

FMNO se určitě vyjadřovalo k organizaci, počtu osb i technice u pluků CO a nepochybuji, že zdokonalení jejich činnosti po převzetí od FMV splňovalo lépe jejich poslání.

Mohu Vám také zopakovat svůj záměr, který jsem chtěl realizovat jako ministr. Než rozdávat bezplatně desítky provozuschopných vrtulníků, chěl jsem asi 3-4 přidělit k využívání právě plukům CO. Za peníze MO nakoupit moderní techniku hasičskou i zdravotní první pomoci, spojovací i jinou. Udržovat opearční skupiny těchto pluků CO na někdejším časovém harmonogramu dosažitelnosti (jak tomu bylo u vševojskových útvarů v době studené války). Po zjištění katastrofy nebo živelní pohromy okamžitý odlet těchto OS (operačních skupin) vrtulníky do místa určení, předběžný průzkum a operativní řízení přesunu hlavních sil pluku do místa určení. Tam rozvinout všechny potřebné prostředky, hasit, hledat, poskytovat první lékařskou pomoc, případně vrtlníky odsunovat zraněné.

I dnes považuji IZS za velmi prospěšný a složky v něm působící za solidně vycvičené. Ale vše by mohlo být ještě kvalitnější, kdyby se nezatracovalo všechno to dobré, co už existovalo.