Podřízenost PS

[z archivu]

Dobrý den pane generále,

moc Vám děkuji za Vaši obsáhlou odpověď na téma Civilní obrany. Máte samozřejmě pravdu, že mé praktické zkušenosti s touto problematikou jsou skutečně minimální. Právě proto jsem rád za možnost komunikace s odborníky jako jste zcela nepochybně Vy. Ještě bych se rád zeptal na podřízení Pohraniční stráže pod FMNO v letech 1966 až 1971. Podle některých dostupných pramenů k němu došlo proto, že SSSR v 60. letech reagoval na postupné uvolňování mezinárodního napětí snahou o větší kontrolu nad satelity a sovětské vedení usilovalo o rozmístění svých vojsk na území Československa s argumentem nedostatečného početního stavu ČSLA. Československé vedení tomu chtělo zabránit a vytvořilo jednotné ozbrojené síly, kdy Pohraniční stráž a Vnitřní stráž byly k 1.1.1966 převedeny z podřízenosti ministerstva vnitra do podřízenosti ministerstva národní obrany. Nejednalo se však o Civilní obranu, Hradní stráž a Vojenskou kontrarozvědku, které zůstaly nadále v podřízenosti ministerstva vnitra. Pohraniční stráž zpočátku podléhala přímo MNO, ale následně přešla do podřízenosti ČSLA. Tímto opatřením se zvýšil početní stav ČSLA na 220 000 osob. V její struktuře došlo ke zrušení praporů a jednotlivé pohraniční roty podléhaly přímo brigádám PS podél státní hranice s NSR a Rakouskem. Pro PS znamenalo převedení pod ČSLA zlepšení jejího vybavení technikou. V tomto období došlo k vyzbrojení PS obrněnou technikou OT 64 a bezzákluzovými kanóny, které měla ve své výzbroji až do svého zániku v roce 1991. Současně však byly kladeny na příslušníky PS větší nároky po stránce bojového výcviku a s tím spojeném zvýšení zátěže. PS se zúčastnila také cvičení vojsk Varšavské smlouvy. V podřízenosti ministerstva vnitra však zůstaly Oddělení pasové kontroly OPK SNB na všech hraničních přechodech a Pohraniční oddělení VB na hranicích s ostatními socialistickými státy NDR, Polskem, Maďarskem a SSSR. Potřeba jednotných ozbrojených sil postupem času, zvláště po okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy v srpnu 1968 ustoupila myšlence jednotného řízení ochrany státních hranic. K 1.1.1972 tak byla Pohraniční stráž převedena zpět do posobnosti FMV a v roce 1973 vznikla jednotná Hlavní správa Pohraniční stráže a ochrany státních hranic pod jejíž působnost byla převedena Pohraniční oddělení SNB na hranicích se socialistickými státy a Oddělení pasové kontroly OPK SNB na hraničních přechodech. Současně byla vytvořena místo dřívější Vnitřní stráže Vojska MV pod něž spadala i Hradní stráž a do roku 1976 také Civilní obrana. Můžete pane generále uvést Váš názor na to z jakého důvodu došlo v roce 1966 k podřízení Pohraniční stráže pod MNO a v roce 1972 k jejímu opětovnému převedení pod FMV ?

Děkuji.

Historik

[Arm Gen VACEK]

Nemám vůbec v úmyslu vyvracet nějakým způsobem Vámi uváděné změny v přepodřizování vojsk PS mezi FMV a FMNO. Součinnost mezi PS a útvary ČSLA v praxi stejně stále existovala. Já jsem ve funkci NŠ-1.ZV 2. msd, velení 20 msd i 1.A a ZVO v praxi zažil naprosto solidní, oboustranně vstřícné vztahy mezi oběma. Nevím, zda nezákonně či legálně jsme poskytovali pomoc při údržbě a opravách techniky a předávali jsme i nezbytné zkušenosti z výcviku osádek.Sám jsem považoval veškerou součinnost za nezbytnou, zvláště výhodnou pro nás v případě jakéhokoliv konfliktu v jeho počátečním období, kdy by boj probíhal bezprostředně na SH. Pokud nevíte, některé roty PS byly předurčeny pro bezprostřední součinnost s námi. Jejich znalost terénu na SH i v její bezprostřední blízkosti měly velký význam zvláště pro vojska přikrytí SH (t.j. zesílené mspr, někde i pluky, které působily v přikrytí). A to nejenom jako nějací průvodci, ale i se znalostí terénu by PS určitou kratší dobu mohla vést obranné boje. Horský terén by se úspěšně zdolával hlavními silami (oběma stranami) právě i zaujetím ohniskové obrany na území protivníka.

Jako hlavní důvod znovu přepodřízení PS pod FMV jsem spatřoval v tom, že při mezinárodním řešení otázek bezpečnosti bylo i oprávněně argumentováno tím, že i my máme armádu přímo na SH. Součinnost se tím nenarušila a SH střežily na obou stranách jednotky, nepodléhající armádě (tedy u nás PS, ve SRN zůstala BGP, BGS a dohovořené zásady ochrany porušoval pouze jeden prapor 2 lop USA, který 4-6x denně vyjížděl hlídkovat po SH). Nikdy jsem neslyšel, že by sověti argumentovali slabými silami ČSLA. K tomu pouze uvedu, že naše 1. a 4. armáda v prvním sledu ČsF neměla potřebné síly k vytvoření hloubky své obrany. Opakuji proto, že jako velitel ČsF jsem považoval hloubku obrany za nezbytnost a pokud pomineme politické události r. 1968 (čímž někoho opět rozčílím!), potom přítomnost SSkSV, která by byla přepodřízena jako druhosledová armáda právě ČsF, vyrovnávala potřebný poměr sil v případě válečného konfliktu při plnění úkolu ČSLA po celé šířce hranice se SRN.