chemici

[z archivu]

Dobrý den, soudruhu generále,

sloužil jsem jako NCHS u útvarů ČSLA a v jiných funkcích v CHV ČSLA . Minulý týden jsem si se zájmem přečetl několik vašich knih a s jistým překvapením jsem zjistil, že poněkud zlehčujete úroveň vycvičenosti a vybavenosti CHV ČSLA v souvislosti s účastí jednotky CHV v operaci Pouštní bouře.Ve své vojenské praxi jsem byl ve štábu jako chemik vždy považován za obtížný hmyz, který kalil nadšení vševojskových velitelů v jejich rozmachu ve stylu útočíme, nikomu to nepůjčíme, operační šipky na mapách vždy směle zakresleny a já jim to hatil, když podle rozehry nadřízeného štábu cvičení jsem vyhodnocoval chemickou a radiační situaci a veliteli doporučoval jiný směr postupu nebo přechod na jiný druh bojové činnosti. Vševojskovci by mě za to nejraději uškrtili, naštěstí tato rozehra byla vždy na konec cvičení a všichni se na to více méně těšili...byla to předzvěst konce cvičení..Ale abych se vrátil k mému dotazu..z vašich poznámek jsem zjistil, že vám hluboko v paměti utkvělo poznání, že voda,zem a beton chrání před neutronovým zářením víc, než pancíř.Bohužel nic víc... A ve svých poznámkách v knize,myslím že Generál studené války, jste neopoměl rýpnout si do glorifikace čs.chemiků po první irácké válce. Prostě jste zůstal na pozici vševojskového velitele, který chemiky vždy více-méně pohrdal, nestříleli neútočili, jenom ty vaše vševojskovce občas vděčně vykoupali na MSO (Místo speciální očisty). Ale pro vaši obranu musím konstatovat, že takhle se k nám choval každý vševojskový velitel. Vím, jaké je pozadí případu, kdy čs.chemici zjistili (údajně) přítomnost sarinu na iráckém bojišti (doposud se tomu směju), vím, jak prof.Halámek (z VVŠ Vyškov) v USA při představení možností polní chemické laboratoře vše bravurně doložil, že toho byli schopni (i když vím, že věděl, že chemickým průkazníkem vybavený voják to zjistit absolutně nemohl...mohl zjistit přítomnost nervově paralytických látek, nikoliv však upřesnit, která to byla sarin? soman? tabun? VX?). I když věříte tomu, že USA disponující kosmickou technikou NASA prostě "musí" být lepší než pitomí chemici z ČSLA, přiznejte alespoň, že se v problematice odborně nevyznáte a nedělejte soudy o vybavení a schopnostech "Vašich"chemiků.Teď ta otázka: Jak dalece vás otravovali vaši náčelníci chemické služby při přijímání rozhodnutí při cvičeních,ať již na divizi nebo jiných stupních velení?

Omlouvám se za příkrá slova, ale musel jsem vám to napsat. Vážím si vás jako člověka, vojáka a soudruha nadevše.Nezlobte se, že nezveřejním svůj podpis, lidé v současnosti jsou stejní, jako v minulosti.

[Arm Gen VACEK]

Obracíte se na mě svými dotazy a oprávněně požadujete vysvětlení. I když ne ve všem s Vámi souhlasím, nemusíte se omlouvat, že to jsou od Vás příkrá slova. Nechci Vám také vůbec brát názory chemického náčelníka na vševojskové velitele a dokonce přiznám, že i to bylo bohužel také možné. Pokud se týká mé osoby, asi jediné, co bych považoval za přesvědčivé pro Vás, by bylo zeptat se na mé chování k NCHS, se kterými jsem společně sloužil na divizi, armádě i okruhu a nakonec i na MNO. Sám jsem se nikdy nepovažoval za většího odborníka, než byli, obecně řečeno, všichni moji zástupci a náčelníci druhů vojsk a služeb. Kdo by přemýšlel o svých znalostech a schopnostech jinak, ten by potom nikoho z nich nepotřeboval k výkonu své velitelské funkce.

Význam OPZHN byl naprosto správně realizován i existencí jednotek, útvarů i svazků (brigád) chemického vojska v ČSLA, kterým jsem i já sám přikládal nezaměnitelý význam. Při zpracovávání zámyslů a rozhodnutí měl NCHS stejný úkol, jako třeba NZS. Osobně jsem hlavní myšlenky svého zámyslu zakresloval do map. Tomu předcházely názory odborných náčelníků, od kterých jsem požadoval vždy rovněž i zákres jejich vyhodnocení a ten jsem respektoval.( zvláště u zpravodajských náčelníků jsem nesnášel, když mi zakreslil pravděpodobný zámysl nepřítele, já jsem přijal své rozhodnutí a když došlo k jeho rozpracování, tak jsem zjistil, že svůj názor NZS změnil, abych náhodou "neporazi jeho nepřítele". Takové úhybné manévry jsem ale neprožíval u většiny NCHS). Podobně jako vy jste měl různé a asi i oprávněné názory na vševojakové velitele, tak i já na NCHS. U žádného z nich jsem neviděl nějakou nedostatečnou znalost jejich odbornosti, ale přece jenom se lišili, třeba svýmií charakterovými vlastnostmi, poměrem k podřízeným, pracovitostí a čestností. Nebudu Vám psát své hodnocení jednotlivývh NCHV a jenom některé z nich výjmenuji a možná, že bychom měli i rozdílné názory na ně. Třeba (bez hodností) E.Lahký, Frank, Josef Černý, P. Urbánek, Budský. P. Marcinko atd.

Nevím, zda pro Vás bude alespoň náznak něčeho, co mě přivedlo k mým názorům na naše chemické vojsko v Iráku. Je v tom i trochu politiky. Když po mně jako ministrovi požadoval prezident Havel, abychom do té války poslali všechny naše, tehdy nové letouny MIG-29, nesouhlasil jsem a předložil návrh jiný. Vyslat naši chemickou a zdravotnickou jednotku, ale ne k posílení vojsk, která se měla bezprostředně zúčastit boje, ale ve prospěch civilního obyvatel nějakého přífrontového arabského města. Tím jsem dal vlastně i vysoké ocenění našim chemikům. Prezident Havel s mým návrhem souhlasil a i po mém odvolání z funkce se záměr realizoval. Změnil jsem však už jak "civilista" svůj názor na některé organizátory celé akce, když se jaksi "vnutili" do sestavy bojových jednotek. Ti nejhorlivější jsem ale trochu znal z někdejší práce, kde byli stejně horlivý, i když tehdy pro VS, nyní pro NATO. Mohl bych Vám je zase výjmenovat, ale neudělám to. Jinak se mě ale sám také nepokoušejte přesvědčit, že naši chemici natolik převyšovali svými schopnostmi a "našimi i sovětskými zastaralými prostředky průzkumu" Američany! Jejich zkušenosti z lokálních válek jsme neměli a chemické přístroje, pokud je neměli, by si dokázali velmi rychle pořídit. Proto i můj názor, že naše chemické vojsko bylo velmi dobré, ale přisuzovat mu hodnocení nejlepší na světě, to tak úplně nepřiznávám. Američanům vyhovovalo získat do války co největší počet i ostatních států, aby mohli dokazovat demokratičnost svého počínání. A dělají to dodnes, i když by při své síle a připravenosti jiné spojence ani nepotřebovali.

Souhlait se mnou samozřejmě nemusíte, ale v mém pokročilém věku je obtížné mě přesvědčit, abych své názory měnil. Máte pravdu o lidech. A já jsem si v té své první knížce z těch dosavadních osmi, dovolil citovat Karla Čapka: "Ano, mnohé se změnilo,ale lidé zůstávají stejní, jenom teď víme líp, kdo je kdo...."