od CEJEN » 17 zář 2014, 22:25
Pokud jde o použitý materiál, byly po stránce kvality nejodolnější a poměrně nezničitelné stejnokroje vz. 58 / 60. O jejich maskovacích schopnostech pro použití v terénu v Evropě však pochybuji rovněž. Ale nosili jsme je rádi, byly pohodlné a chránily. Proti stejnokrojům vz. 19 to byl ve své době pokrok. Vrátím se k maskovacím převlekům, kterým říkáte „ dubáky „ , patřil k nim také „ hejkal „ a byly vyráběny ve čtyřech mně známých variantách. Jejich používání bylo poměrně omezené a to pouze na průzkumné jednotky, kvalita materiálu byla poměrně dobrá i když se některé druhy látky zachytávaly za větve a trny. Kvalita maskování byla značná. Polní stejnokroje vz. 60, byly do značné míry ovlivněny snahou po unifikaci a vytvoření tak zv. universálního stejnokroje, kterou prý prosazoval tehdejší náčelník Hlavního týlu a také ministr národní obrany, gen. Martin Dzúr. Jen výsadkářům se podařilo po jisté době „ vybojovat „ úpravy" vycházející z potřeb,vám dobře známá „ Véčka „. Jejich vývoj byl prováděn také u naší roty ( 1/65.vpr ) a vzhledem k tomu, že rota měla více než 100 vojáků, byl to pro „výstrojáře“ také vcelku postačující vzorek co do velikostní struktury. Stejnokroj vz. 85 jsem používal již v době, kdy jsem působil na ZVO a do kontaktu s výcvikem jsem se dostával jen při osobním provádění seskoků. Materiál byl nepoddajný, při seskocích do vody to bylo na utopení. Jakmile nasákl vodou byl „ jako plechový “ a velmi těžko se v něm plavalo. Vz. 95 jsem již neměl možnost při výcviku používat, ale domnívám se že v něm má konečně armáda po dlouhé době to nejlepší a to i z hlediska maskovacích možností. Při pohledu zpět mohu s odstupem říci, že i ve vývoji polních stejnokrojů za posledních 50 let urazila ČSLA i AČR velký kus cesty.