Nevím jak u ostatních tankových pluků, ale u toho našeho 13. jsme měli i houpačky:-) Sice je neměl pod patronátem Kočka a synové, ale zábavné byly. Ten "lunapark" se nazýval TSC. Bylo to oplocené svičiště na střelbu z malorážky a ze vzduchovky. Ovšem byly tam i zmíněné a zastřešené houpačky, na který se najelo s tanky. A tak začínal "suchý" výcvik pro zaškolení osádek. To znamenalo nasedání a vysedání na čas, nabíječ se učil správně nabíjet "písková" kila do kanonu, střelec se učil ovládat kanon a velitel velet. Pro řidiče za TSC byl tankodrom. Největší záhul dostával dle mého střelec. Osádka se musela se naučit rozebrat klín, kulomet, kanonem kreslit obálku-to byla sranda, na konec kanonu se připevnila tužka a před kanonem byl papír na stojanu. Střelec pomocí odměru a náměru kanonu kreslil obálku. Mě to zrovna nešlo:-(, ale nebyl jsem nejborší. A pak přišel zlatý hřeb cvičení, střelba malorážkou. Vyndal se kulomet a místo něj se upevnila malorážka bez pažby. Když se solidně zastřílela, tak to byla zábava. Tanky na houpačce se napojily na elektrický proud pro stabilizátor a před nimi byla zmenšenina plechových cílů v terénu.. Kulometné hnízdo, tank, bazuka na autě a .. ? Když nebyl střelec hlupák, tak vychytal monotónost houpání tanku a vždy zasáhl cíl. Po zasahu se terč sklopil. Také jsme si dělali takovou "diorámu bojiště v terénu", fakt nevím jak se to jmenovalo:-)) orientační body, cíle atd.
Pepa-Kobyla