Poslední divizní hitparáda vojína ZVS.
Koncem měsíce únor a začátkem měsíce březen r 1985, jsme konečně měli uzavřít kapitolu tankysty na cvičení celé divize a pomalu se psychicky připravit na odchod do civilu. Můj ročník měl končit 26.3., ale v mém případě to bylo až koncem září. Nu nic, tuhle epizodu jsem již popsal. Divizní cvičení mělo své místo určení-Boletice. Ty jsem neměl moc v oblibě, protože jsme žili pod stany. Libavá sice nebyla Ko Chang, ale žili jsme ve srubech.
:-)) Jako nabíječe jsem dostal cikána Tolvaje a ten byl chytrý jako delfín. Měl Slovenskou „univerzitu“ i když se její studium moc neuznává, odseděl si jen 3 roky. Ani si nevzpomenu, kde byl tenkrát můj nábíječ. No nic. Po převzetí dýmovnic, dělobuchů a vazelíňáků ráže 100mm se naše rota se zakopala a čekala na rozkazy. První noc se nic nedělo, jen jsem počítal projíždějící tanky v dáli. U čísla 240 jsem toho zanechal a uvelebil se na místě nabíječe. Myšák Tolvaj měl smůlu i když měl něco odsezeno, tak musel na nepohodlné místo střelce:-) Další den byla jen nuda i když jsem ji trochu zahnal, když jsem odpálil dýmovnici v tanku. To jsem snad také popsal jinde. Večer přiběhla spojka a že střelci a velitelé musí na brífink. Mně se zrovna nechtělo a tak jsem za sebe poslal řidiče. Pokuřuji si v klidu v tanku a kde se vzal tu se vzal velitel pluku king kong Trippé. Vylezli jsme z našeho růžového tanku. Ten hňup hned nás začal poučovat co se má a nemá a varoval nás před zítřkem, že prý na nás budou útočit tři tanky a bigoši. Tak jsem ho uklidnil, že to zvládneme a on konečně zmizel. Ráno jsme udělali nejnutnější přípravy. Do vazelíňáků jsme napěchovali prázdný konzervy a čekali na útok. Ten rudej Trippé nekecal, opravdu se před námi vyrojili bigoši a tanky. Když byli asi 250m od nás, tak jsem mezi ně vypustil upravený vazelíňák a to hned 2x. Musím uznat, že střelba splnila účel, bigoši zmizeli. Jenže tanky jeli dál. Zamířil jsem na jeden, co se motal nejblíže a vystřelil. Rychle jsme vycouvali a ve vysílačce se ozval velitel roty a že se máme stáhnou. Těžce na nás tlačil další tank a tak dostal také svůj díl. Na shromaždišti už vše v klidu. Přesunuli jsme se jinam, pro obveselení jsme po sobě házeli dělobuchy. A pak nastala chvíle, kdy Tolvaj prokázal své kvality. Došli nám cigarety a tak on natrhal suché březové listí a ubalil nám kuřivo podobné machorce. To byla síla, jako když šlukuješ výfuk. Skoro jsem vynechal hod ostrým granátem F1 na cíl. Docela se mi nechtělo, protože se házel z tanku od nabíječe, vytrhout pojistku, otevřít poklop, hodit na cíl a zavřít poklop. Ovšem i tak jsem hodil za 5. A přišel zlatý hřeb cvičení a to střelba plnou ráží na Jablonci, ale jsem již také psal. Cesta zpět proběhla v klidu a tak to bylo …. Až na jeden smutný fakt. Kdo nebyl na vojně, tak neví co je kolotoč. Kolotoč je velice důmyslná srací latrína pro 6 až 8 vojáků. Tvar má kruhový a proto kolotoč. Toaletní papír byl tenkrát nedostatkové zboží a prodával se tzv. pod pultem. Vojákům museli stačit noviny. Noviny jsem nosil u sebe neustále a nebylo to tím, že mě komančské rudé právo zajímalo. I dočkali jsme se menšího svátku, když jsme se po 20. ti dnech vysprchovali ve stanu upraveným jako shower:-)) Zima byla ovšem ukrutná.